12 C 127/2023-52 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 98 350 Kč s příslušenstvím. Dne 29. 5. 2022 v 14:50 hodin došlo ve [anonymizováno], na ulici [ulice], na místní komunikaci v pravotočivé zatáčce, k dopravní nehodě, kterou způsobil zaměstnanec žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] (dále jen "zaměstnanec žalované") jakožto řidič autobusu tov. zn. Scania, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), když při jízdě poškodil osobní motorové vozidlo tov. zn. Citroën C4, [registrační značka]. Zaměstnanec žalované následně na místě dopravní nehody nezastavil a z místa odjel, aniž by splnil zákonem stanovené povinnosti. Následkem této dopravní nehody vznikla hmotná škoda vlastníkovi poškozeného vozidla, panu [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený)“. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem Vozidla. [ulice] nehodu ze dne 29. 5. 2022 a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. 2022 [číslo]. Žalobkyně tedy v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyplatila společnosti [právnická osoba] částku 93 350 Kč představující regresní náhradu nákladů za opravu vozidla poškozeného, kterou [právnická osoba] vyplatila poškozenému z titulu havarijního pojištění. Žalobkyně rovněž vyplatila poškozenému dne 4. 8. 2022 částku 5 000 Kč představující doplatek náhrady nákladů za opravu vozidla poškozeného, a to na základě faktury [číslo] ze dne 20. 6. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec žalovaného místo dopravní nehody opustil bez zřetele hodného důvodu, má žalobkyně jakožto pojistitel nárok na náhradu plnění dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně proto opětovně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 93 350 Kč a následně ve výši 98 350 Kč. Žalovaná však ke dni podání žaloby ničeho neuhradila a na výzvy žalobkyně reagovala e-mailovou komunikací, ve které popírala, že její zaměstnanec porušil zákonem stanovené povinnosti po vzniku dopravní nehody. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky se žalobkyně domáhá také zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 3. 2. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 13. 4. 2023 s tím, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná činí nesporným, že dne 29. 5. 2022 došlo k výše uvedené dopravní nehodě, kterou způsobil zaměstnanec žalované, avšak ten dopravní nehodu vůbec nezaznamenal. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti samotné opuštění místa dopravní nehody postižní nárok nezakládá, neboť se musí jednat o opuštění tohoto místa bez zřetele hodných důvodů. Tím, že zaměstnanec žalované dopravní nehodu nezaznamenal, nebyl si vědom důvodu, proč by předmětné místo nemohl opustit, a jeho jednání tak nezakládá postižní nárok žalobkyně. Žalobkyně replikou ze dne 5. 9. 2023 reagovala na vyjádření žalované ze dne 13. 4. 2023, ve které uvedla, že s ohledem na výši vniklé škody a mechanismu vzniku dopravní nehody není možné, aby si zaměstnanec žalované dopravní nehody nevšiml. Dále uvádí, že i v takovém případě by došlo ke vzniku postižního nároku, neboť účelem podmínek pro nenaplnění postižního důvodu je netrestat situace, kdy to není spravedlivé, přičemž pouhé nevšimnutí si vzniku dopravní nehody nepředstavuje výjimku ze vzniku postižního nároku. Žalovaná následně v podání ze dne 17. 10. 2023 navrhla výslech zaměstnance žalované jako svědka na jednání dne 24. 10. 2023. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 7. 9. 2023, na které se dostavili právní zástupci žalobkyně i žalovaného. Soud na tomto jednání vyhověl návrhu žalované na odročení jednání za účelem pokusu o smírné řešení věci. Druhé ústní jednání bylo nařízeno na den 24. 10. 2023. Žalobkyně se podáním ze dne 19. 10. 2023 řádně omluvila z jednání za účelem hospodárnosti řízení a pro případ svého úspěchu ve věci vyčíslila své náklady řízení. Soud tedy věc projednal za přítomnosti pouze právního zástupce žalovaného. 4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů. 5. Z relace Policie ČR, [číslo jednací], příkazu [stát. instituce] ze dne 15. 9. 2022, pod [číslo jednací] OP/Ji a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě dne 29. 5. 2022 ve 14:50 hodin, soud zjistil, že dne 29. 5. 2022 došlo ve [anonymizováno] k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič autobusu tovární značky Scania, [registrační značka], způsobil zaměstnanec žalované, když v důsledku nepřizpůsobení jízdy technickým vlastnostem vozidla a narazil pravou zadní částí autobusu do levé boční části zaparkovaného osobního vozidla tovární značky Citroen C4, [registrační značka], ve vlastnictví poškozeného. Zaměstnanec žalované po střetu z místa dopravní nehody odjel a nebylo u něj provedeno zjištění přítomnosti alkoholu v krvi. 6. Z oznámení o škodní události a ze záznamu o poškození vozidla tov. značky Citroën C4, [registrační značka], soud ověřil, že v důsledku dopravní nehody ze dne 29. 5. 2022 vznikla na poškozeném vozidle škoda. 7. Z pojistky ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že pojistné bylo sjednáno na dobu neurčitou od 22. 1. 2020 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem. 8. Z výplatního dopisu [právnická osoba], žádosti o plnění, příkazu k platbě ve výši 93 350 Kč a příkazu k platbě ve výši 5 000 Kč soud ověřil, že žalobkyně dne 4. 8. 2022 provedla na bankovní účet [právnická osoba], a.s. úhradu částky představující náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 93 350 Kč, a dále na bankovní účet poškozeného úhradu částky představující spoluúčast poškozeného ve výši 5 000 Kč. 9. Z výpočtů plnění, zprávy technika s kalkulací a faktury [číslo] ze dne 20. 6. 2022 soud zjistil způsob stanovení částky ve výši 98 350 Kč. 10. Z výzvy k úhradě ze dne 24. 8. 2022 včetně podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně dne 24. 8. 2022 zaslala žalované výzvu k úhradě částky ve výši 93 350 Kč nejpozději do 14. 9. 2021. 11. Z e-mailů žalované ze dne 13. 10. 2022, ze dne 14. 11. 2022, ze dne 30. 11. 2022, ze dne 20. 12. 2022 a z vyjádření žalobkyně ze dne 8. 11. 2022, ze dne 28. 11. 2022, ze dne 16. 12. 2022 a ze dne 19. 1. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně nakonec vyzvala žalovanou k úhradě částky 98 350 Kč nejpozději do 2. 2. 2023. 12. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila, pouze odkázala na důkazy předložené žalobkyní a navrhla výslech zaměstnance žalované jako svědka. Soud však výslech uvedeného svědka nepřipustil, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Soud proto vycházel pouze z důkazů předložených žalobkyní. 13. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. c) č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 14. Dle ust. § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 15. Dle ust. § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. 16. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že žalobkyně má proti žalovanému v souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. c) ve spojení s ust. § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti a ve spojení s § 2914 o. z. právo na náhradu toho, co za ni plnila, tj. částku ve výši 98 350 Kč, která představuje vyplacené pojistné plnění, neboť zaměstnanec žalované zavinil dopravní nehodu a způsobil tak hmotnou škodu na druhém vozidle, avšak opustil místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu. 17. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s ust. § 1970 o. z., dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení. 18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení ta