12 C 174/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2023 domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 11 039 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že strany spolu dne 16. 11. 2021 uzavřely smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky žalobkyně, [webová adresa], na základě které byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 050 Kč do dne 15. 2. 2022. Žalovaná z titulu uvedené smlouvy žalobkyni uhradila pouze částku ve výši 608 Kč, kterou žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Žalovanou částku tvoří jistina poskytnuté zápůjčky ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 050 Kč, tedy celkem částka 9 050 Kč, dále pak částka 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky za 5 výzev po 500 Kč a částka 1 989 Kč coby smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky ve výši 7 000 Kč za každý den prodlení ode dne 16. 2. 2022 do dne 22. 2. 2023 (původně ve výši 2 597 Kč), poníženou o částečnou úhradu žalované ve výši 608 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslané předžalobní výzvě zástupce žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně ode dne 16. 2. 2022 rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi účastníky byla dne 16. 11. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce a následně dne 26. 11. 2021 dodatek k této smlouvě, na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 050 Kč, celkem ve výši 9 050 Kč, se splatností do 16. 12. 2021. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se též zavázala uhradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s jejím prodlením podle rozpisu plateb uvedených v čl. 2 3. Smlouvy (Sazebník). Dle Sazebníku byla sjednána částka 500 Kč za písemnou výzvu k úhradě (důkaz: Smlouva o zápůjčce ze dne 16. 11. 2021, dodatek ze dne 26. 11. 2021, všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o přijaté platbě ve výši 1 Kč). Žalobkyně poskytla žalované částku 2 000 Kč dne 16. 11. 2021, částku 2 000 Kč dne 25. 11. 2021 a částku 3 000 Kč dne 26. 11. 2021 (důkaz: potvrzení o provedených platbách). Žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 22. 2. 2022, dne 1. 3. 2022, dne 8. 3. 2022, dne 17. 3. 2022 a dne 1. 4. 2022 (důkaz: Upomínky z dne 22. 2. 2022, 1. 3. 2022, 8. 3. 2022, 17. 3. 2022 a 1. 4. 2022). Předžalobní výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 23. 1. 2023 (důkaz: Předžalobní upomínka včetně podacího lístku). 5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Soud dospěl k závěru, že smluvní závazek vznikl platně. Žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, což stvrdila prostředky umožňujícími uzavřít smlouvu dálkovým způsobem. Žalobkyně v den uzavření smlouvy zaslala na účet žalované požadovanou částku ve výši 2 000 Kč a v den uzavření dodatku požadovanou částku 5 000 Kč, jak bylo zjištěno z výpisu z bankovního účtu. Strany si dále ve smlouvě sjednaly, že žalovaná uhradí jistinu ve výši 7 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 2 050 Kč. Pro případ prodlení, byla ve smlouvě o zápůjčce sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 1 989 Kč, jejíž denní výši soud shledal přiměřenou a důvodnou s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalobkyně vyzvala celkem pětkrát žalovaného k úhradě dlužné částky, tyto účelně vynaložené náklady za každou z upomínek po 500 Kč, celkem ve výši 2 500 Kč, bylo smluvně ujednáno mezi stranami, jako náklady věřitele, které může po dlužníkovi (žalovaném) oprávněně požadovat. 8. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanský zákoník), a žalobkyně je tak oprávněna požadovat po žalované vedle dlužné částky a úroku rovněž úrok z prodlení (ust. § 1970 občanský zákoník). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Z uvedených důvodů soud žalobě plně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě částky 27 422 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 128 ve výši 8,5 % ročně od 17. 11. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 3 000 Kč (výrok I.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 039 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.