12 C 238/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 12. 4. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 17 755 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná coby provozovatel níže uvedeného automobilu neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to konkrétně u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka], [VIN kód], za období od 13. 5. 2021 do 12. 5. 2022. Žalobkyně se za uvedené období domáhá úhrady dvou takto vzniklých pohledávek, a to za období od 13. 5. 2021 do 18. 2. 2022 a za období od 19. 2. 2022 do 12. 5. 2022, přičemž požadovala rovněž dvakrát částku ve výši 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná byla v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód] (výpisem z Centrálního registru vozidel). 5. K automobilu [registrační značka] neměla žalovaná v období od 13. 5. 2021 do 12. 5. 2022 (celkem po dobu 365 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti zaslala žalobkyně žalované výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že za den jejich doručení žalované považovala 15. den po jejich odeslání (výzvami ze dne 7. 4. 2022 a ze dne 21. 7. 2022). 6. Výzva ze dne 7. 4. 2022 k úhradě příspěvku ve výši 13 554 Kč byla žalované doručena dne 22. 4. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 21. 6. 2022 (60 dnů od doručení). Výzva ze dne 21. 7. 2022 k úhradě příspěvku ve výši 3 901 Kč byla žalované doručena dne 5. 8. 2022, splatnost příspěvku nastala dne 4. 10. 2022 (60 dnů od doručení). Žalovaná na tyto výzvy nereagovala (výzvami ze dne 7. 4. 2020 a ze dne 21. 7. 2022). Bez reakce zůstaly též upomínka ze dne 13. 7. 2022 na částku 13 619 Kč, upomínka ze dne 26. 10. 2022 na částku 4 231 Kč a předžalobní výzva zaslaná žalované právní zástupkyní žalobkyně dne 30. 3. 2022 (předžalobní upomínkou ze dne 30. 3. 2022 spolu s podacím archem a výpisem ze sledování zásilek České pošty). Žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila. 7. Dle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném ke dni 31. 5. 2018 (dále jen„ zákon“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Za porušení výše uvedené povinnosti jsou pak dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato osoba je rovněž povinná k zaplacení Kanceláři (žalobkyni) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 65 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí 300 Kč dle § 2a téže vyhlášky. 9. Na základě výše uvedeného dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná coby vlastník/provozovatel předmětného osobního automobilu byla povinna sjednat v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona pojištění odpovědnosti, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto povinnost nesplnila, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu ČKP v souladu s § 4 odst. 1 zákona, přičemž jeho výše je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno. Výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Dále v souvislosti s tím žalobkyni vzniklo právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v souladu s § 2a vyhlášky ve výši 300 Kč. 10. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroků z prodlení z této částky uplatněných v souladu s § 513, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, přičemž věřitel má právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 755 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.