12 C 27/2023-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 16 385,70 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 11. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Účastníci uzavřeli dne 12. 12. 2019 dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Jelikož žalovaná porušila smluvní podmínky, přistoupila žalobkyně dne 31. 8. 2022 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 12 367,90 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 621,89 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu ze strany žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 11. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (rámcovou smlouvu [číslo] obchodními podmínkami). 5. Účastníci uzavřeli dne 12. 12. 2019 dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč. Poskytnutí kontokorentu bylo schváleno dne 12. 12. 2019 a zároveň bylo žalované umožněno jeho čerpání na účtu [bankovní účet] (dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě, podmínkami pro používání kontokorentu ze dne 22. 8. 2021). 6. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěryschopnosti žalované jako spotřebitele, když posoudila informace z interních a externích databází (předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mimořádným výpisem z běžného účtu žalované). 7. Žalobkyně přistoupila dne 31. 8. 2022 k zesplatnění kontokorentu z důvodu poručení podmínek čerpání kontokorentu žalovanou. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu, tj. dlužné jistiny kontokorentu ve výši 12 367,90 Kč a nesplaceného smluvního úroku ve výši 621,89 Kč, přičemž výše byla stanovena ke dni 30. 8. 2022 (přehledem plateb kontokorentu, zesplatňujícím dopisem obsahující předžalobní výzvu včetně podacího archu ze dne 1. 9. 2022). 8. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. 11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona Smlouva o spotřebitelském úvěru tedy byla uzavřena platně a žalovaná byla povinna v souladu s jejími ujednáními vrátit žalobkyni poskytnuté peněžité prostředky. 12. Protože žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, když neplatila řádně a včas sjednané splátky, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Po tomto zesplatnění již žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny i příslušenství. 13. Soud přiznal žalobkyni smluvní úrok v jí požadované výši snížené dle § 122 odst. 4 zákona. Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok od jí požadovaného data (tj. od 31. 8. 2022), kdy nastalo zesplatnění úvěru. 14. Vzhledem k tomu, že je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení dle § 1970 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby). 16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.