12 C 273/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 18. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 025 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 1. 5. 2022 se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne 27. 6. 2022, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované jednorázově splatný, neúčelový, spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně převedl finanční prostředky ve výši 25 000 Kč na účet žalované a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku úvěru žalobkyni spolu s úrokem dle zápůjční úrokové sazby ve výši 5 066 Kč, tj. celkem částku ve výši 30 066 Kč do 27. 7. 2022 Smluvní strany si rovněž ujednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaná se však ocitla v prodlení, když na uvedený úvěr neuhradila ničeho. Dne 8. 12. 2022 právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž předmětná pohledávka byla následně postoupena žalobkyni ke dni 5. 1. 2023. Žalovaná žalobkyni na předmětný dluh ničeho neuhradila, přestože žalobkyně žalovanou opětovně vyzývala k úhradě, a to i předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce. Žalobkyně se domáhá neuhrazené jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení ke dni postoupení pohledávky, zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny úvěru od 10. 1. 2023, smluvní pokuty ve výši 4 025 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 480 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 1. 5. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce a následně dne 27. 6. 2022 dodatek k této smlouvě, na základě kterých se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 066 Kč, celkem ve výši 30 066 Kč, se splatností do 27. 7. 2022. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. (smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 1. 5. 2022, dodatkem ze dne 27. 6. 2022, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], potvrzením o přijaté platbě ve výši 0,01 Kč). právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 6 000 Kč dne 2. 5. 2022 a částku 19 000 Kč dne 11. 5. 2022 (výpisy z účtu). Dne 8. 12. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla dne 5. 1. 2023 žalobkyni postoupena předmětná pohledávka za žalovanou, která o této skutečnosti byla informována písemným oznámením ze dne 16. 1. 2023 (rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením, potvrzením o úhradě kupní ceny). Žalobkyně opětovně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky, včetně předžalobní upomínky zaslané právním zástupcem žalobkyně (výpisem úkonů, upomínkou ze dne 16. 1. 2023, předžalobní upomínkou ze dne 27. 4. 2023). 5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právní předchůdce žalobkyně vystupoval ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaná vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Soud dospěl k závěru, že smluvní závazek vznikl platně. Žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, což stvrdila prostředky umožňujícími uzavřít smlouvu dálkovým způsobem. Žalobkyně po uzavření smlouvy zaslala na účet žalované požadovanou částku ve výši 6 000 Kč a po uzavření dodatku požadovanou částku 19 000 Kč, jak bylo zjištěno z výpisu z bankovního účtu. Strany si dále ve smlouvě sjednaly, že žalovaná uhradí jistinu ve výši 25 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 5 066 Kč. Pro případ prodlení, byla ve smlouvě o zápůjčce sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka právního zástupce žalobkyně byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována písemným dopisem. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 4 025 Kč, jejíž denní výši soud shledal přiměřenou a důvodnou s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalobkyně vyzvala celkem čtyřikrát žalovanou k úhradě dlužné částky, tyto účelně vynaložené náklady za písemnou upomínku zaslanou obyčejně 46 Kč a doporučeně 64 Kč, za telefonát 72 Kč a osobní cestu na adresu žalované 217 Kč. Žalobkyně dále požaduje jako součást jistiny pohledávky také náklady na upomínku jejího právního předchůdce ve výši 100 Kč, které byly postoupeny spolu s pohledávkou. Tyto náklady soud shledal jako náklady věřitele, které může po dlužníkovi (žalované) oprávněně požadovat. 8. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanský zákoník), a žalobkyně je tak oprávněna požadovat po žalované vedle dlužné částky a úroku rovněž úrok z prodlení (ust. § 1970 občanský zákoník). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Z uvedených důvodů soud žalobě ve výroku I. plně vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 614 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 025 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.