12 C 331/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 968 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne 23. 8. 2022 se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne 30. 8. 2022, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované jednorázově splatný, neúčelový, spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně převedl finanční prostředky ve výši 12 000 Kč na účet žalované a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku úvěru žalobkyni spolu s příslušenstvím do 22. 9. 2022 Smluvní strany si rovněž ujednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaná se však ocitla v prodlení, když na uvedený úvěr neuhradila ničeho. Dne 8. 12. 2022 právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž předmětná pohledávka byla následně postoupena žalobkyni ke dni 6. 3. 2023. Žalovaná žalobkyni na předmětný dluh ničeho neuhradila, přestože žalobkyně žalovanou opětovně vyzývala k úhradě, a to i předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce. Žalobkyně se domáhá neuhrazené jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni postoupení pohledávky ve výši 808,77 Kč, zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny úvěru od 9. 3. 2023, smluvní pokuty ve výši 1 968 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 265 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla dne 23. 8. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce a následně dne 30. 8. 2022 dodatek k této smlouvě, na základě kterých se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit se splatností do 22. 9. 2022. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. (smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 23. 8. 2022, dodatkem ze dne 30. 8. 2022, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], potvrzením o přijaté platbě ve výši 0,01 Kč). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 8 000 Kč dne 23. 8. 2022, částku 800 Kč dne 28. 8. 2022, částku 100 Kč dne 29. 8. 2022 a částku 3 100 Kč dne 30. 8. 2022 (výpisy z účtu). Dne 8. 12. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla dne 6. 3. 2023 žalobkyni postoupena předmětná pohledávka včetně příslušenství za žalovanou, která o této skutečnosti byla informována písemným oznámením ze dne 15. 3. 2023 (rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením včetně podacího archu, potvrzením o úhradě kupní ceny). Žalobkyně opětovně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky, včetně předžalobní upomínky zaslané právním zástupcem žalobkyně (výpisem úkonů, upomínkou ze dne 19. 4. 2023, předžalobní upomínkou ze dne 26. 6. 2023 včetně podacího archu). 5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právní předchůdce žalobkyně vystupoval ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel a žalovaná vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), a to s odkazem na § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 7. Soud dospěl k závěru, že smluvní závazek vznikl platně. Žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce, což stvrdila prostředky umožňujícími uzavřít smlouvu dálkovým způsobem. Právní předchůdce žalobkyně po uzavření smlouvy zaslal na účet žalované požadovanou částku ve výši 8 000 Kč a na základě uzavření dodatku požadovanou částku 4 000 Kč, jak bylo zjištěno z výpisu z bankovního účtu. Pro případ prodlení, byla ve smlouvě o zápůjčce sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla následně postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována písemným dopisem. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 1 968 Kč, jejíž denní výši soud shledal přiměřenou a důvodnou s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Žalobkyně vyzvala celkem čtyřikrát žalovanou k úhradě dlužné částky, tyto účelně vynaložené náklady za písemnou upomínku zaslanou obyčejně 48 Kč a doporučeně 74 Kč, za telefonát 72 Kč a osobní cestu na adresu žalované 217 Kč. Žalobkyně dále požaduje také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 100 Kč, který byl postoupen spolu s pohledávkou. Tyto náklady soud shledal jako náklady věřitele, které může po dlužníkovi (žalované) oprávněně požadovat. 8. Jelikož žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatila, dostala se do prodlení (§ 1968 občanský zákoník), a žalobkyně je tak oprávněna požadovat po žalované vedle dlužné částky a úroku rovněž úrok z prodlení (ust. § 1970 občanský zákoník). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Z uvedených důvodů soud žalobě ve výroku I. plně vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 968 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.