17 C 10/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 850 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady za odtah motorového vozidla. Uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hl. m. Prahy, přičemž je na základě zřizovací listiny oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 8. 9. 2020 žalobkyně provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], o čemž sepsala protokol o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné, jež činí za první až třetí den částku 250 Kč/den a za čtvrtý až sto osmdesátý den částku 400 Kč/den. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však do dne podání žaloby nic neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili (žalobkyně výslovně ve svém žalobním návrhu, žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu v určené lhůtě k otázce rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil). 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hl. m. [obec], přičemž je na základě zřizovací listiny oprávněna hlavním městem Prahou k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti (prokázáno zřizovací listinou ze dne 26. 5. 2020). Dne 8. 9. 2020 žalobkyně provedla na pokyn strážníka Městské Police odtah vozidla [registrační značka] a jeho umístění na střežené parkoviště (prokázáno protokolem [číslo] ze dne 8. 9. 2020). Provozovatelem vozidla byl ke dni odtahu žalovaný (prokázáno osvědčením o registraci vozidla [anonymizováno]). Cena za odtah a cena za služby střeženého parkoviště je určena nařízením hl. m. [obec] [číslo] činí v případě parkovného částku 250 Kč denně za první až třetí den parkování a od čtvrtého dne do sto osmdesátého dne činí 400 Kč denně. [příjmení] odtah je zpoplatněn částkou 1 900 Kč (prokázáno nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Žalobkyně požaduje dlužnou částku za odtah dne 8. 9. 2020 a parkovné za období od 8. 9. 2020 do 28. 9. 2020, tedy celkem za 21 dní, kdy vozidlo provozované žalovaným bylo zaparkované na střeženém parkovišti, z toho 3 dny jsou zpoplatněny částkou 250 Kč a 18 dní částkou 400 Kč. Žalovaný dluh co do výše a důvodu dne 28. 9. 2020 uznal a zavázal se jej uhradit ve lhůtě 15 dní (prokázáno uznáním dluhu z 28. 9. 2020). Žalovaný do dnešního dne nic neuhradil, a to ani přes výzvu k uhrazení dlužné částky ze dne 16. 3. 2021 (prokázáno výzvou ze dne 16. 3. 2021 a dodejkou). 6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: 7. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, rozhodne policista nebo strážník obecní policie o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a uvedených zákonných ustanovení má soud za prokázané, že je žaloba důvodná. Žalobkyně, která je na základě zřizovací listiny oprávněna provádět odtahy vozidel na pokyn strážníků Městské Policie provedla dne 8. 9. 2020 na pokyn strážníka Městské Policie odtah vozidla a jeho přemístění na střežené parkoviště. Vozidlo ke dni jeho odtahu bylo provozováno žalovaným, přičemž podle citovaného ustanovení nese náklady odtahu a parkovného provozovatel, tedy žalovaný. Žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s parkováním vozidla, jejichž výše je stanovena § 2 odst. 2 nařízení hlavního města Prahy [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Žalobkyně tak v tomto řízení požaduje v souladu s výše uvedeným nařízením cenu za odtah ve výši 1 900 Kč a cenu za parkování vozidla ode dne 8. 9. 2020 do 28. 9. 2020, tedy celkem 21 dní parkovného ve výši 7 950 Kč (3 x 250 Kč + 18 x 400 Kč), celkem tedy 9 850 Kč. 9. Nezaplacením ceny za parkovné a odtah do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni právo podle § 1970 o.z. požadovat vedle jistiny též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatňuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 850 Kč od 15. 10. 2020, tedy až po uplynutí lhůty, ve které se žalovaný v uznání dluhu zavázal částku uhradit. Protože je na uvážení žalobkyně za jaké období zákonný úrok z prodlení uplatňuje, pokud jej neuplatňuje za dobu před vznikem prodlení, soud žalované jí požadované příslušenství přiznal. 10. Na základě výše uvedeného shledal soud žalobu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, jak je uvedeno ve výroku I. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupena, měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhradou nákladů podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony právní služby (výzva k plnění a žaloba), která činí 200 Kč. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal okolnosti pro její prodloužení.