18 C 60/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 445 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 14. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a od 3. 3. 2022 do 14. 7. 2022, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 65 Kč x 79 dní (5 135 Kč) a 65 Kč x 134 dní (8 710 Kč), kdy bylo auto nepojištěno a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes výzvy žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je shodný, jak jej žalobkyně vymezila ve své žalobě, když z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný, který je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od 14. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a od 3. 3. 2022 do 14. 7. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti (viz výpis z registru žalobkyně). Žalobkyně dne 25. 4. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 435 Kč sestávající z příspěvku za období od 14. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a dne 4. 8. 2022 k úhradě částky 8 710 Kč sestávající z příspěvku za období od 3. 3. 2022 do 14. 7. 2022 (viz výzva k úhradě příspěvku ze dne 4. 8. 2022 s informací o doručení dne 12. 8. 2022 a výzva ze dne 25. 4. 2022 s informací o doručení dne 26. 4. 2022). Následně žalobkyně opětovně vyzvala žalovaného k úhradě předmětných příspěvků upomínkou ze dne 9. 11. 2022 a ze dne 27. 7. 2022 a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2x 300 Kč (viz upomínky k úhradě ze dne 9. 11. 2022 a 27. 7. 2022). Dne 26. 8. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému [příjmení] upomínku k úhradě příspěvku za období od 14. 12. 2021 do 2. 3. 2022 (viz II. upomínka ze dne 26. 8. 2022 spolu s informací o doručení dne 1. 9. 2022). Žalobkyně zaslala žalovanému, prostřednictvím svého právního zástupce, předžalobní upomínku ze dne 24. 1. 2023 a dne 31. 1. 2023 (viz předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2023 a dne 31. 1. 2023 s podacími archy). 5. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 6. Ačkoliv byl žalovaný provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla, v období 14. 12. 2021 do 2. 3. 2022 a od 3. 3. 2022 do 14. 7. 2022, neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (65 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. vynásobené počtem dní (79 dní a 134 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (§ 4 odst. 3 zákona), tj. celkem 5 135 Kč a 8 710 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši R 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., který v případě dvou vymáhaných nároků činí celkem 600 Kč. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 445 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.