22 C 187/2022-98 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem stavby [adresa], stavba stojící na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], zapsaná pod číslem [list vlastnictví], obec Praha u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Praha – Katastrální pracoviště Praha (dále jen„ stavba“). Svou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nacházejícího se pod stavbou (dále jen„ pozemek“). K pozemku bylo zřízeno právo stavby smlouvou o právu stavebním ze dne [datum] uzavřenou mezi panem [jméno] [příjmení] a Hlavním městem Prahou (dále jen„ smlouva o právu stavebním“). Právo stavby bylo zřízeno na dobu 80 roků, počalo dne [datum] a skončilo dne [datum]. Následně bylo právo stavby převedeno kupní smlouvou ze dne [datum] na paní [jméno] [příjmení]. Při převodu práva stavby z pozemkových knih do evidence nemovitostí byl pro paní [příjmení] založen ruční list vlastnictví [číslo] následně zaevidován v katastru nemovitostí. Dnem úmrtí paní [jméno] [příjmení] nabyli právo stavby rovným dílem žalovaná a pan [jméno] [příjmení] jakožto její dědicové. V katastru nemovitostí jsou však vedeni jako vlastníci stavby, ačkoliv nemohli nabýt vlastnické právo ke stavbě, ale pouze právo stavby. Vzhledem k tomu, že právo stavby v souladu se smlouvou zaniklo dne [datum], dne [datum] se stal žalobce automaticky vlastníkem stavby, jejíž svěřenou správu vykonává vedlejší účastník. Žalobce má tedy naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke stavbě, neboť stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. 2. Vedlejší účastník sdělil, že má právní zájem na výsledku sporu, neboť pozemek včetně stavby má ve svěřené správě od žalobce. 3. Soud na tomto místě uvádí, že žalobce původně směřoval žalobu proti žalované i [jméno] [příjmení]. Ve věci [jméno] [příjmení] je však vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a jeho spoluvlastnický podíl byl zapsán do majetkové podstaty dlužníka. Vzhledem k tomu, že žaloba na určení vlastnictví týkající se majetku dlužníka představuje incidenční spor, žaloba vůči [jméno] [příjmení] byla postoupena Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně příslušnému. Předmětem tohoto řízení je tedy určení vlastnického práva pouze ke spoluvlastnickému podílu žalované [celé jméno žalované]. 4. Usnesením ze dne [datum] soud nařídil předběžné opatření, jímž žalované uložil, aby nenakládala se svým podílem ke stavbě s cílem převést ho na třetí osobu, neboť žalobce osvědčil, že žalovaná činila kroky ke zcizení svého spoluvlastnického podílu ke stavbě. 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že věc bylo možné řešit smírnou cestou, např. podpisem souhlasného prohlášení a nebylo nutné zahájit soudní řízení. Žalobce však žalovanou k takovému kroku nevyzval a věc s ní před podáním žaloby neprojednal. Ohledně spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] je vedeno řízení o vyloučení z majetkové podstaty před insolvenčním soudem, dle žalované je nutné vyčkat rozhodnutí insolvenčního soudu a teprve následně by bylo možné přistoupit k podpisu shodného prohlášení. Žalovaná proto navrhla řízení přerušit do doby pravomocného skončení řízení o vyloučení majetku z majetkové podstaty [jméno] [příjmení]. 6. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého zástupce namítla, že žalobci by neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, případně by její výši měl soud moderovat podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaná nežádá moderaci náhrady nákladů řízení z důvodu svých majetkových poměrů, ale upozorňuje na to, že danou situaci nezavinila, jednalo se o chybu zápisu v katastru nemovitostí, tedy pochybení státu. Žalovaná nárok žalobce nikdy nesporovala a byla připravena věc vyřešit smírně, a to i v průběhu tohoto řízení. Žalobce však žalovanou k uzavření smíru nevyzval a nezaslal jí předžalobní výzvu. Nadto jsou žalobce i vedlejší účastník veřejnoprávní orgány, které disponují profesionálním aparátem k zajištění své právní pomoci, jejich zastoupení externím právním zástupcem tedy nelze považovat za účelné. 7. Žalobce naopak upozornil, že žalovaná měla dostatek prostoru na to, aby věc vyřešila se žalobcem smírně, účastníci se po podání žaloby setkali a žalovaná sdělila, že se poradí se svým zástupcem, následně se však již neozvala a nechala se zastoupit až den před soudním jednáním. Ohledně účelnosti zastoupení advokátem žalobce namítl, že on ani vedlejší účastník nedisponují právním oddělením v takové kapacitě, aby byli právně soběstační, a to zejména ohledně zastupování v řízeních před soudem. Zaměstnanci s právním vzděláním se věnují především správě rozsáhlého majetku v žalobcově vlastnictví a v této souvislosti uzavírají ročně cca 15 000 smluv. Projednávaný spor nadto není natolik právně jednoduchý, že by zvolení externího právního zástupce bylo možné považovat za neúčelné. 8. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků o skutkových okolnostech sporu, jednak na základě provedených listinných důkazů a dospěl k následujícím zjištěním. 9. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, k němuž vykonává svěřenou správu vedlejší účastník, žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastníkem id. ½ stavby [adresa], stavba stojící na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], zapsaná pod číslem [list vlastnictví], obec Praha (výpisem z katastru nemovitostí ohledně [list vlastnictví] a [číslo]). 10. Hlavní město Praha a [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] smlouvu o právu stavebním, na jejímž základě bylo k pozemku zřízeno právo stavby. Dle čl. 2 smlouvy bylo právo stavby zřízeno na dobu 80 roků, počalo dnem [datum] a končí dnem [datum]. Dle čl. 10 smlouvy po zániku práva ke stavbě připadnou veškeré stavby zřízené na propůjčeném pozemku do vlastnictví majitele pozemku bez jakékoliv náhrady (smlouvou o právu stavebním ze dne [datum]). 11. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo právo stavby převedeno na paní [jméno] [příjmení] Kupní smlouva byla uložena ve sbírce listin pozemkové knihy pod č. d. [číslo] (odevzdávací listinou ze dne [datum], kupní smlouvou ze dne [datum]). 12. Od [datum] měly zápisy v pozemkové knize pouze evidenční účinky, čímž došlo k rozchodu stavu evidovaného v pozemkové knize se skutečným stavem. V roce 1964 byl přijat zákon, který zřídil nový nástroj evidování údajů o nemovitostech, tzv. evidenci nemovitostí. V roce 1971 byl v evidenci nemovitostí založen pro paní [jméno] [příjmení] ruční list vlastnictví [číslo] na který bylo zapsáno právo stavby. Po vzniku katastru nemovitostí v roce 1993 převzal katastrální úřad veškeré zápisy v evidenci nemovitostí a následně je postupně převáděl do elektronické podoby. Přitom nebyla dodržena správná forma jejich zápisu na listu vlastnictví. Pro paní [jméno] [příjmení] bylo zapsáno vlastnické právo ke stavbě, na základě žádosti žalobce katastrální úřad opravil údaje v katastru nemovitostí tak, že v části B1 zapsal právo stavby na základě smlouvy ze dne [datum] (výpisem z katastru nemovitostí ohledně [list vlastnictví] ke dni [datum], oznámením katastrálního úřadu o opravě chyby v katastru nemovitostí ze dne [datum]). 13. Dnem úmrtí paní [jméno] [příjmení] nabyli právo ke stavbě rovným dílem žalovaná a pan [jméno] [příjmení] jakožto dědicové po paní [příjmení]. V katastru nemovitostí jsou zapsáni jako vlastníci stavby každý z id. ½ (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 2. 2005, č. j. [číslo jednací], výpisem z katastru nemovitostí ohledně [list vlastnictví] ke dni [datum]). 14. Soud zamítl návrh na provedení dokazování vyrozuměním insolvenčního správce ze dne [datum] a žalobou na vyloučení věci z majetkové podstaty ze dne [datum], neboť tyto důkazy jsou pro řešení sporu nadbytečné. 15. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 16. Žalobce je vlastníkem pozemku, žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník id. ½ stavby. Smlouvu o právu stavebním ze dne [datum] bylo k pozemku zřízeno právo stavby ve prospěch pana [jméno] [příjmení], a to na dobu 80 roků od [datum] do [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo právo stavby převedeno na paní [jméno] [příjmení], s ohledem na změny v evidenci údajů o nemovitostech byla v katastru nemovitostí ke dni [datum] zapsána paní [jméno] [příjmení] jako vlastník stavby. K žádosti žalobce katastrální úřad opravil údaj tak, že v části B1 zapsal právo stavby na základě smlouvy ze dne [datum]. V dědictví po paní [příjmení] nabyli právo ke stavbě žalovaná a [jméno] [příjmení] rovným dílem, oba jsou ke dni rozhodnutí soudu zapsáni jako vlastníci stavby každý z id. ½. 17. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr: 18. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustano