22 C 236/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 400 Kč s příslušenstvím z titulu provedeného odtahu vozidla [registrační značka] (dále též jen„ vozidlo“) dne 11. 10. 2019 a jeho umístění na odstavném parkovišti tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy. Žalobkyně provedla dne 11. 10. 2019 v 14:13 hod. na základě pokynu strážníka městské policie v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], odtah vozidla [registrační značka], tovární značky Škoda, barva: modrá, a umístila vozidlo na své odtahové parkoviště. Žalovaný si vozidlo z parkoviště vyzvedl dne 12. 10. 2019, přičemž mu žalobkyně vyúčtovala za odtah částku 1 900 Kč a parkovné ve výši 500 Kč. Žalovaný na místě podepsal protokol, v němž byl seznámen se svým dluhem za nucený odtah vozidla a parkovné ve výši 2 400 Kč. Žalobkyně žalovaného dne 8. 6. 2022 vyzvala, aby svůj dluh ve výši 2 150 Kč uhradil do 16. 7. 2021. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. 7. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 2 písm. b) a § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu“ či„ zákon“), a podle § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. § 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec]. 8. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy dle § 59 odst. 2 písm. i) zákona o hlavním městě [obec]. Na základě Zřizovací listiny ze dne 26. 5. 2020, čl. VI, bodu [číslo] je žalobkyně oprávněna hlavním městem Prahou k provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání; dle bodu [číslo] je dále oprávněna k zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována. Žalobkyně provedla v souladu s § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu dne 11. 10. 2019 v 14:13 hodin odtah předmětného vozidla a umístila jej na jí střežené parkoviště, vyzvala žalovaného k vyzvednutí vozidla a zaplacení nařízením stanovené ceny za odtah a parkovného. Žalovaný vyzvedl vozidlo z parkoviště následující den a vznikla mu dle § 27 odst. 5 zákona povinnost uhradit částku 2 400 Kč, tj. za odtah vozidla dle § 2 odst. 1 písm. a) Nařízení hlavního města Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] (dále jen„ nařízení“) částku 1 900 Kč a parkovné ve výši 500 Kč za 2 dny parkování dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení. Žalobkyně dne 8. 6. 2022 vyzvala žalovaného, aby dluh ve výši 3 027,95 Kč (pohledávka ve výši 2 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení) uhradil. Žalovaný však svůj dluh neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Soud je vázán návrhem žalobkyně, proto jí přiznal úrok z prodlení od jí požadovaného data. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.