22 C 4/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 017 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 5. 2019 a částku 55 093,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 2. 2019 Tyto smlouvy žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listin a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou následující dvě smlouvy o zápůjčce: 1/ Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 5. 2019, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 38 491 Kč, sestávající z úroku ve výši 13 183 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 14 752 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 556 Kč. Celkovou dlužnou částku 78 491 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 3 271 Kč (poslední splátka ve výši 3 258 Kč), a to nejpozději do 8. 5. 2021 RPSN se rovnala 107,74 % (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] [číslo] ze dne 8. 5. 2019). Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti, v níž byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním potvrzení o příjmu (Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 5. 2019). Žalovaná uhradila [anonymizována dvě slova] po uzavření smlouvy celkem 32 710 Kč (tabulkou umoření ze dne 31. 1. 2022). 2/ Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 2. 2019, na jejímž základě [anonymizována dvě slova] poskytla žalované 65 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 55 971 Kč, sestávající úroku ve výši 21 423 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 23 660 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 888 Kč. Celkovou dlužnou částku 120 971 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 5 041 č (poslední splátka ve výši 5 028 Kč), a to nejpozději do 8. 2. 2019 RPSN se rovnala 94,69 % (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne 8. 2. 2019). Žalovaná na svůj dluh po uzavření smlouvy uhradila celkem 65 533 Kč (tabulkou umoření ze dne 31. 1. 2022). 3/ [anonymizována dvě slova] dne 28. 1. 2022 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávky za žalovanou z předmětných smluv. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022 odeslaným žalované dne 24. 2. 2022, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, podacím lístkem ze dne 24. 2. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, výňatky ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 5. 2022, podacím lístkem ze dne 12. 5. 2022). 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. [anonymizována dvě slova] a žalovaná uzavřely smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [anonymizována dvě slova] poskytla žalované částku 40 000 Kč a částku 65 000 Kč. [anonymizována dvě slova] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 16. Soud dospěl k závěru, že [anonymizována dvě slova] nezkoumala úvěruschopnost žalované tak, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalované, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (je uveden pouze celkový odhad výdajů žalované, aniž by bylo zřejmé, z čeho se tyto výdaje skládají a aniž by žalobkyně tento údaj jakkoli ověřovala). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů. 17. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 18. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě [číslo] uvedeno, že RPSN činí 107,74 %, a ve smlouvě [číslo] RPSN činí 94,69 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v únoru 2019 činila 8,77 % a v květnu 2019 pak 8,62 %. Ve smlouvě [číslo] byla tedy více než 12násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů a ve smlouvě [číslo] více než 10násobná. Takto vysoké úplaty za poskytnutí úvěru jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 10násobkem či 12. 19. Ani v případě, že by smlouvy nebyly neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnosti a za komfortní splácení, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za zpracování zápůjčky dle smlouvy zahrnuje zavedení zákazníka do evidenčního systé