23 C 68/2023-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2023 domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 13 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 5. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu [číslo] ve znění Dodatku ke smlouvě ze dne 1. 7. 2021, o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které poskytovala prostřednictvím satelitu žalované televizní vysílání. Žalovaná zařízení žalobkyně převzala při podpisu smlouvy. Smlouva byla ukončena k 31. 10. 2021. Dle čl. 8.2 Všeobecných podmínek a Reklamačního řádu měla žalovaná žalobkyni vrátit do 10 dnů pronajaté technické zařízení – [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] přístupovou kartu [číslo]. Žalovaná toto doplňkové zařízení nevrátila a je proto povinna dle Všeobecných podmínek nahradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý ze [anonymizována tři slova] a dále pak částku 1 500 Kč za každou z nevrácených přístupových karet [číslo] [číslo]. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná se žalobkyní dne 10. 5. 2021 uzavřela smlouvu o připojení a poskytování služeb elektronických komunikací, [číslo] jejíž součástí byl předávací protokol o předání technického zařízení, ve znění dodatku ke smlouvě ze dne 1. 7. 2021 (důkaz: Smlouva ze dne 10. 5. 2021 včetně předávacího protokolu a dodatek ke smlouvě ze dne 1. 7. 2021, všeobecné podmínky a reklamační řád). Žalobkyně, resp. právní zástupce žalobkyně, vyzvala žalovanou k vrácení technického zařízení, [anonymizováno 11 slov] a přístupové karty [číslo] přístupové karty [číslo] upozornila žalovanou, že dle smluvních podmínek též žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 5 000 Kč za každý nevrácený set-top-box a smluvní pokutu v částce 1 500 Kč za každou z nevrácených přístupových karet, celkem smluvní pokutu ve výši 13 000 Kč, když došlo k ukončení smlouvy dne 31. 10. 2021. Žalovaná do 10 dnů od ukončení předmětné smlouvy nevrátila výše uvedená zařízení (důkaz: Výzva k vrácení technického zařízení a předžalobní výzva). Žalobkyní předložené listiny prokazují skutková tvrzení uvedená v žalobě a jsou dostatečné pro provedení skutkových zjištění umožňující soudu ve věci rozhodnout. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů předložených žalobkyní. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav takto: Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., v rámci, níž strany uzavřely i smlouvu o nájmu přijímajícího zařízení dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/1912 Sb., občanský zákoník Smlouva skončila ke dni 31. 10. 2021. Nevrácením pronajatých přijímacích zařízení žalovanou v 10denní lhůtě stanovené smlouvou, vzniklo žalobkyni dle ust. § 2048 o. z., právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každý set-top box a 1 500 Kč za každou kartu ([anonymizováno 11 slov] a přístupová karta [číslo] přístupová karta [číslo]), celkem 13 000 Kč. Žalovaná sjednanou smluvní pokutu žalobkyni nezaplatila, tudíž se dostala dle § 1968 občanského zákoníku, do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle smluvní pokuty za nevrácená přijímací zařízení a karty i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.