34 C 14/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 737,56 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky řízení byla dne 11. 5. 2021 uzavřena rámcová kupní smlouva, jejíž součástí byly i smluvní podmínky žalobkyně. V čl. I si účastníci řízení sjednali příslušnost zdejšího soudu k projednávání sporů plynoucích z této smlouvy. Účastníci řízení si v předmětné rámcové smlouvě sjednali též úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení. Na základě ústních, telefonických nebo e-mailových objednávek žalovaného, pak žalobkyně žalovanému dodala zboží v ceně 108 157,63 Kč, které následně vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností dne 18. 10. 2021. Žalovaný na předmětnou fakturu uhradil částku ve výši 86 420,07 Kč. Na svůj dluh ve výši 21 737,56 Kč žalovaný neuhradil ničeho, ani po zaslání předžalobní upomínky. Penalizační fakturou [číslo] vystavenou dne 2. 11. 2022 vyúčtovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši 8 222 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, žalovaný ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského rejstříku (výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně). Předmět podnikání žalovaného je kompletační a dokončovací práce (výpisem z registru ekonomických subjektů žalovaného). Účastníci řízení dne 11. 5. 2021 uzavřeli rámcovou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky žalobkyně. Signována byla jak smlouva, tak smluvní podmínky. Mezi účastníky řízení byla dojednána kupní cena dle bodu [anonymizováno] smluvních podmínek, tj. dle platného ceníku žalobkyně nebo dle nabídky zaslané kupujícímu. Platný ceník žalobkyně se nacházel na jejích webových stránkách [webová adresa] (rámcovou kupní smlouvou [číslo] ze dne 11. 5. 2021 včetně smluvních podmínek). Žalobkyně žalovanému dodala zboží, které žalovaný osobně převzal (dodacím listem DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], DL [číslo], výdejkou DL [číslo]). Fakturou ze dne 30. 9. 2021 žalobkyně žalovanému vyúčtovala zboží dodané zboží na částku 108 157,63 Kč, která se stala splatnou dne 18. 10. 2021 (fakturou [číslo]). Fakturou ze dne 2. 11. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala úrok z prodlení ve výši 8 222 Kč, když žalovaný na předmětnou fakturu uhradil pouze částku ve výši 86 420,07 Kč a zbývající část ve výši 21 737,56 Kč zůstala dlužnou. Faktura se stala splatnou dne 3. 11. 2022 (penalizační fakturou [číslo]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 21 737,56 Kč a úroku z prodlení, a to do 3 dnů ode dne doručení upomínky (výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 2. 11. 2022 včetně kopie dodejky). Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr. <i>Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o.z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme, a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>Podle § 2080 o.z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.</i> <i>Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.</i> <i>Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> Mezi účastníky řízení došlo k uzavření písemné rámcové kupní smlouvy dne 11. 5. 2021, na jejímž základě byly uzavírány další dílčí kupní smlouvy. Kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení soud posoudil dle § 2079 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dodala zboží v celkové hodnotě 108 157,63 Kč, které žalovanému vyúčtovala fakturou, a to v cenách dle platného ceníku žalobkyně. Na svůj dluh ve výši 21 737,56 Kč žalovaný neuhradil ničeho, ani po zaslání předžalobní upomínky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené smluvním ujednáním mezi účastníky řízení v rámci obchodních podmínek žalobkyně, k nimž žalovaný přistoupil svým podpisem, tj. ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Dále žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 539 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 087 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 737,56 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a další údaje (čísla smluv, vyúčtování, vyúčtované položky), čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.