34 C 17/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 7. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 2 573 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 8. 7. 2019 písemnou pojistnou smlouvu [číslo] přičemž datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 1. 8. 2019. Předmětem pojistné smlouvy bylo„ [anonymizována tři slova]“. Uzavření předmětné pojistné smlouvy bylo žalované potvrzeno zasláním pojistky, tj. potvrzením o uzavření pojistné smlouvy [číslo]. První pojistné pro měsíční období bylo sjednáno ve výši 452 Kč se splatností prvního dne příslušného pojistného období. Shora citovaná pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 9. 2021 z důvodu nezaplacení následného pojistného. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Žalovaná částka ve výši 2 573 Kč sestává z dlužného pojistného za období od 1. 4. 2021 do 1. 9. 2021 ve výši 1 923 Kč, poplatku spojeného s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného ve výši 350 Kč a nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč, přičemž žalobkyně požaduje po žalovaném též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 8,50 % ročně za období od 11. 10. 2021 do 25. 7. 2022 ve výši 173 Kč. Dlužné pojistné nebylo ze strany žalované uhrazeno ani po zaslání předžalobní výzvy dne 28. 1. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne 8. 7. 2019 se žalovanou pojistnou smlouvu o [anonymizováno] životním pojištění [číslo] jejímž prostřednictvím bylo sjednáno životní pojištění, úrazové pojištění a pojištění pro případ [anonymizováno] a invalidity žalované na dobu určitou do dne předcházejícího výročnímu dni trvání pojištění v kalendářním roce, ve kterém se žalovaná dožije 75 let věku s počátkem pojištění od 1. 8. 2019 s frekvencí měsíčního běžného pojistného období. První pojistné bylo sjednáno ve výši 452 Kč (nabídka na uzavření pojistné smlouvy – [anonymizováno] životní pojištění ze dne 8. 7. 2019, potvrzení o přijetí nabídky z 11. 7. 2019, pojistka [anonymizováno] pojištění [číslo]). Strany si dne 23. 1. 2020 sjednaly dodatek [číslo] k pojistné smlouvě, dle kterého první pojistné bylo splatné 16. 2. 2020 ve výši 452 Kč a následně ve výši 771 Kč splatné vždy k prvnímu dni každého měsíce roku (dodatek [číslo] k pojistné smlouvě [anonymizováno] pojištění). Pojištění zaniklo ke dni 1. 9. 2021, jelikož žalovaná neuhradila následné pojistné ve sjednané době. Pojistné nebylo hrazeno za období od 1. 4. 2021 do 1. 9. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pojistného v dodatečně stanovené lhůtě s upozorněním, že nebude-li pojistné uhrazeno, předmětné pojištění zanikne (upomínka k zaplacení dlužného pojistného, informace o zániku pojištění). Žalovaná pojistné v dodatečně stanovené lhůtě neuhradila a žalobkyně žalované oznámila zánik pojištění, jež bylo sjednáno shora citovanou pojistnou smlouvou z důvodu nezaplacení pojistného uplynutím dne 1. 9. 2021. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 2 573 Kč, jež sestává z dlužného pojistného za období od 1. 4. 2021 do 1. 9. 2021 ve výši 1 923 Kč, poplatku spojeného s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného ve výši 350 Kč a nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč (sazebník nákladů, všeobecné pojistné podmínky). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž tato předžalobní výzva zůstala ze strany žalované bez reakce (předžalobní výzva z 28. 1. 2022). 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky či její části netvrdil. 6. Soud věc po právní stránce posoudil následovně. Žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřeli dne 8. 7. 2019 pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kterou se žalobkyně jako pojistitel zavázala vůči žalované jako pojistníkovi poskytnout jí pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a žalovaná jako pojistník se zavázala žalobkyni jako pojistiteli zaplatit pojistné. Žalovaná nezaplatila žalobkyni pojistné za stanovené pojistné období, kdy byla plně kryta rizika žalované z předmětného pojištění, porušila tak svou povinnost vyplývající z pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně vyzvala žalovanou v souladu s § 2804 o. z. k zaplacení dlužného pojistného do 1. 9. 2021 a poučila ji o zániku pojištění po marném uplynuté lhůty stanovené žalobkyní v upomínce k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění uplynutím dne 1. 9. 2021 zaniklo. Povinnost žalované uhradit žalobkyni poplatky spojené s ukončením předmětné pojistné smlouvy a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného vyplývá ze všeobecných pojistných podmínek, přehledu poplatků a parametrů rizikového životního pojištění a sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaná pojistné nezaplatila, dostal se do prodlení dle § 1968 o. z. a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 7. Důvodnost nároku byla nesporně prokázána shora citovanými listinnými důkazy, soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky 2 573 Kč, přičemž žalobkyni rovněž vzniklo právo požadovat po žalované kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 173 Kč v souladu s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužného pojistného, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. dlužného období a výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené její právní zástupkyní řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu a za určité období pojistné nebylo zaplaceno. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., z tarifní hodnoty ve výši ve výši 2 573 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 1 489 Kč O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 vět