34 C 392/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 800 Kč s příslušenstvím s tím, že tento nárok vznikl z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne [datum], na základě, které poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč, za poplatek 2 800 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastnice, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), vyjádřily k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastnice k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručena do vlastních rukou dne [datum], proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně je poskytovatelem nebankovních podnikatelských úvěrů a žalovaný podnikající fyzickou osobou (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaný se registroval na portále žalobkyně [webová adresa] a uhradil na její účet registrační poplatek 1 Kč, čímž došlo k ověření totožnosti žalovaného (potvrzení o přijaté platbě 1 Kč). Žalovaný prostřednictvím komunikační prostředků na dálku uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč (smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]). Žalovaný se zavázal tento úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků splatit nejpozději do [datum] (čl. 5 smlouvy o podnikatelském úvěru). Smluvní strany se dohodly, že za poskytnutí úvěru bude žalovanému v souladu s čl. III. této smlouvy z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru účtován denně poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 %, v dané věci se jedná o 200 Kč denně. V případě prodlení Klienta se splacením úvěru trvajícího více než 90 dnů, bude počínaje 91. dnem trvání jeho prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru (čl. 5 smlouvy). Dále si strany sjednaly pro případ prodlení žalované s úhradou úvěrované částky po dni konečné splatnosti úvěru smluvní úroky z prodlení, a to ve výši 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru (čl. 8 smlouvy). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum] ve výši 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva, včetně poštovního podacího archu). Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr. Žalobkyně a žalovaný, a to oba jako podnikatelé, uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o.z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným existuje platný závazkový vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě byl žalovanému poskytnut podnikatelský úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit, a to v souladu s § 513 o.z. včetně příslušenství. Žalovaný na předmětnou úvěrovou smlouvu neuhradil ničeho, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením svého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky a smluvního úroku ve výši 200 Kč denně též zaplacení zákonného úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč Lhůta 3 dnů ke splnění povinnosti uložené rozsudkem byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo pro náhradu nákladů řízení k rukám advokáta stanoví ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.