34 C 8/2023-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 60 527,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky řízení byla dne 4. 1. 2016 uzavřena rámcová kupní smlouva, jejíž součástí byly i smluvní podmínky žalobkyně. V čl. [anonymizováno] si účastníci řízení sjednali příslušnost zdejšího soudu k projednávání sporů plynoucích z této smlouvy. Účastníci řízení si v předmětné rámcové smlouvě sjednali též úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení. Na základě ústních, telefonických nebo e-mailových objednávek žalovaného, pak žalobkyně žalovanému dodala zboží v ceně 109 867,82 Kč, které následně vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností dne 26. 6. 2021. Žalovaný na předmětnou fakturu uhradil částku ve výši 49 340,22 Kč. Zápisem z jednání ze dne 14. 11. 2021 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 163 466,45 Kč co do důvodu a výše, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu nebo služeb od žalobkyně, kupní cena tohoto zboží byla vyúčtována fakturami [číslo] [číslo]. Ze závazku v celkové výši 163 466,45 Kč byla žalovaným uhrazena částka v celkové výši 102 938,85 Kč, zbývá tedy uhradit částku ve výši 60 527,60 Kč na fakturu [číslo]. Na svůj dluh ve výši 60 527,60 Kč žalovaný neuhradil ničeho, ani po zaslání předžalobní upomínky. Penalizační fakturou [číslo] vystavenou dne 16. 3. 2022 vyúčtovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši 12 128 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, žalovaný ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského rejstříku (výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně). Předmět podnikání žalovaného je výstavba bytových a nebytových budov (výpisem z registru ekonomických subjektů žalovaného). Účastníci řízení dne 4. 1. 2023 uzavřeli rámcovou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky žalobkyně. Signována byla jak smlouva, tak smluvní podmínky. Mezi účastníky řízení byla dojednána kupní cena dle bodu [anonymizováno] smluvních podmínek, tj. dle platného ceníku žalobkyně nebo dle nabídky zaslané kupujícímu. Platný ceník žalobkyně se nacházel na jejích webových stránkách [webová adresa] (rámcovou kupní smlouvou [číslo] ze dne 4. 1. 2016 včetně smluvních podmínek). Žalobkyně žalovanému dodala zboží, které žalovaný osobně převzal (dodacím listem DL [číslo]). Fakturou ze dne 12. 6. 2021 žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodané zboží na částku 109 867,82 Kč, která se stala splatnou dne 26. 6. 2021 (fakturou [číslo]). Dne 14. 11. 2021 uznal žalovaný svůj dluh ve výši 109 867,82 Kč vyúčtovaný fakturou [číslo] co do důvodu a výše (zápisem z jednání/dohodou o úhradě dluhu ze dne 14. 11. 2021). Fakturou ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala úrok z prodlení ve výši 12 128 Kč, když žalovaný předmětnou fakturu uhradil pouze částečně a zbývající část ve výši 60 527 Kč zůstala dlužnou. Faktura se stala splatnou dne 17. 3. 2022 (penalizační fakturou [číslo]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 60 527,60 Kč a úroku z prodlení, a to do 3 dnů ode dne doručení upomínky (výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 16. 3. 2022 včetně kopie dodejky). Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud následující právní závěr. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o.z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme, a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2080 o.z. kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Podle § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Mezi účastníky řízení došlo k uzavření písemné rámcové kupní smlouvy dne 4. 1. 2016, na základě níž byly uzavírány další dílčí kupní smlouvy. Kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení soud posoudil dle § 2079 a násl. o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše vůči žalobkyni, který vznikl odebráním a neuhrazením stavebního materiálu od žalobkyně, specifikovaný uvedenou fakturou v celkové částce 109 867,82 Kč, na kterou uhradil pouze částku ve výši 49 340,22 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené smluvním ujednáním mezi účastníky řízení v rámci obchodních podmínek žalobkyně, k nimž žalovaný přistoupil svým podpisem, tj. ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Dále žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši stanovené § 3 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 1 200 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 319,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 027 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 527,60 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.