34 C 93/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 11 506 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že žalované dne 23. 8. 2022 poskytla na základě jeho žádosti ze dne 19. 8. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 4 000 Kč, původně splatný dne 25. 9. 2022. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni sjednaný poplatek ve výši 992 Kč. Žalovaná ve sjednané lhůtě úvěr nevrátila. Žalobkyně se tak na žalované domáhá na dlužné jistině částky ve výši 4 000 Kč, na smluvní pokutě částky ve výši 1 800 Kč, na poplatku za poskytnutí spotřebitelského úvěru částky ve výši 992 Kč, úrok ve výši 39% ročně z částky 4 000 Kč od 26. 9. 2022 do zaplacení, a na nákladech spojených s uplatněným pohledávky částku 4 714 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, žalobkyně svou neúčast včas omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ač k němu byl řádně a včas předvolána. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z [anonymizováno]). Žalobkyně dne 23. 8. 2022 provedla ve prospěch žalované na účet č. [bankovní účet], platbu ve výši 4 000 Kč se zprávou pro příjemce (potvrzení o provedení tuzemské platby). Žalovaná dne 22. 8. 2022 provedla ve prospěch žalobkyně, na č. ú. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], platbu ve výši 1 Kč (potvrzení o platbě [právnická osoba]). Dle obsahu listiny předložené žalobkyní – Smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž je žalobkyně uvedena jako„ Úvěrující“ a žalovaná, označena jménem a příjmením, adresou, číslem [číslo obč. průkazu], číslem bankovního účtu [bankovní účet], uveden jako„ Úvěrovaný“. Ve smlouvě je specifikován pod bodem 2 předmět smlouvy – úvěr ve výši 4 000 Kč, úrok 39 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru 992 Kč, vrácen má být úvěr do 30 dnů, roční procentní sazba nákladů 1 916 %; celková částka, která má být vrácena žalobkyni je 5 120 Kč; dále je uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně výše úvěrovaných prodlení; úvěr podepsán digitálně 23. 8. 2022; přiložen ceník a sazebník poplatků (smlouva o spotřebitelském úvěru). Na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky v žalobkyně vyčíslila částku 4 714 Kč, když účtovala 450 Kč za upomínku [číslo] dle [číslo listu]) smlouvy, za upomínku [číslo] částku 650 Kč dle [číslo listu] smlouvy, za upomínku [číslo] předání k inkasu částku 1 500 Kč, upomínací sms dle [číslo listu]) smlouvy (tato nebyla žalobkyní ani předložena) částku 1 122 Kč (34 x 33 Kč), za upomínací emaily dle č.l. 7) smlouvy (tyto nebyly žalobkyní ani doloženy, pouze uveden rozpis jednotlivých realizovaných uplatnění a vymáhání pohledávky) částku 992 Kč (32x 31 Kč) (rozpis účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky). Z posouzení úvěruschopnosti žadatele plyne, že výše příjmu činila 22 972 Kč/měsíc, výdaje 13 864 Kč (bydlení 8 100 Kč, energie 0 Kč, osobní 5 764 Kč, jiné půjčky 0 Kč). Z výpisů z účtu vedeného u [právnická osoba], za období od 05/ 2022 do 08/ 2022 se podává, že na účet žalované byla dne 2. 8. 2022 připsána částka 21 967 Kč od [anonymizována tři slova], dne 19. 7. 2022 částka 20 000 Kč a 30 000 Kč označena jako„ čerpání úvěru“, dne 7. 7. 2022 částka 23 448 Kč od [anonymizována tři slova], dne 6. 6. částka 23 500 Kč od [anonymizována tři slova]. Z výpisů z účtu dále plyne, že žalovaná pravidelně vkládala vyšší částky [právnická osoba], a [příjmení] [příjmení] [jméno], aniž by se žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované zajímala, na co platby byly určeny, zejména u online sázení [anonymizováno]. Z výpisů z účtu rovněž plyne, že žalovaná nemohla mít k dispozici měsíčně částku 9 108 Kč, když pravidelně sázela [anonymizována dvě slova] a posílala pravidelné platby přes [příjmení] [příjmení] [jméno]. Z posouzení úvěruschopnosti dále plyne, že v registru úvěrů [anonymizováno] byla provedena lustrace žalované s výsledkem:„ riziko: reject, skore 329. Celkem po splatnosti 8 685, napůjčováno: 6 000 Kč. Zbývá 13 885 Kč, otevřených smluv: 2.“ Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 2. 11. 2022 upomínkou ze dne 27. 10. 2022 (upomínka k úhradě dluhu, včetně dokladu o odeslání upomínky). 6. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy bylo povinností žalobkyně posoudit schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu § 86 a § 87 zákona. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Soud se musí zabývat, zda úvěrující zkoumal úvěruschopnost z úřední povinnosti. K tomu lze odkázat na články [anonymizováno] a [anonymizováno] směrnice [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] [Smlouva o EHS] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku [anonymizováno]. Články [anonymizováno] a [anonymizováno] směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rovněž rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve věci C [číslo], z 5. 3. 2020). V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tedy neplatná absolutně. 7. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala, zda má žalovaná dluhy a jak tyto dluhy hodnotila, když v návrhu na vydání [anonymizováno] tuto skutečnost zcela pomíjí. Nelze pominout, že v registru úvěrů [anonymizováno] byla provedena lustrace žalované s výsledkem:„ riziko: reject (zamítnout), skore 329, celkem po splatnosti 8 685, napůjčováno: 6 000 Kč. Zbývá 13 885 Kč, otevřených smluv: 2“, a dále řádně nevysvětlila, jakým způsobem hodnotila výdaje žalované (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne 10. 5. 2018 č.j. [číslo jednací]). Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvy jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Je-li neplatná smlouva, pak tedy včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a to ve výši nesplacené jistiny úvěru. 8. I v případě, že by smlouva nebyla neplatná z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti, bylo povinností poskytovatele úvěru uvést ve smlouvě (mimo jiné) [anonymizováno] – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že [anonymizováno] činí 1916%. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná [anonymizováno] u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce 2022 v květnu 9,10 %. Ve smlouvě byla tedy více než 210,5násobná [anonymizováno] oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu [název soudu], podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 210,5 násobkem. Proto soud žalobkyni přiznal nárok na částku 4 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., když tato částka byla žalované poskytnuta a žalovaná ji nevrátila. 9. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve po doručení výzvy k vydání částky, žalobkyně má proto nárok na zákonný