46 C 374/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 9. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 844 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 6. 2020 [anonymizována dvě slova] [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] +. [anonymizováno] období bylo roční a první pojistné činilo 881 Kč. K zániku [anonymizována dvě slova] došlo dne 10. 9. 2021 z důvodu neplacení [anonymizováno] žalovaným. Dlužné [anonymizováno] za období od 1. 6. 2021 do 10. 9. 2021 činí 844 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní výzvu. Žalobkyně uplatňuje rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z předmětné částky ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby (tedy celkem 73 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě předložených listinných důkazů ([anonymizována dvě slova] ze dne 1. 6. 2020 [číslo] [anonymizováno] bilance [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] o zániku [anonymizováno] smlouvy ze dne 21. 9. 2021, [anonymizováno] nákladů na vymáhání dlužného [anonymizována dvě slova] na neuhrazenou částku ze dne 18. 10. 2021, Předžalobní upomínka ze dne 20. 1. 2022 s podacím archem) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne 1. 6. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným [anonymizováno] smlouvu [číslo] zavázala se [anonymizováno] poskytnout žalovanému plnění v případě nahodilé škodní události vzniklé v běžném občanském životě, a také náhradu újmy na mobilním telefonu, tabletu či notebooku v rámci doplňkového připojištění odpovědnosti. Žalovaný se zavázal hradit pojistné v roční výši 1 250 Kč. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými pojišťovnou. K zániku [anonymizováno] smlouvy došlo dne 10. 9. 2021 z důvodu neplacení [anonymizováno]. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil i přes výzvy žalobkyně. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník mezi sebou uzavřeli [anonymizováno] smlouvu. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se [anonymizována dvě slova] pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli [anonymizováno]. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením [anonymizováno] smlouvy, kdy žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z uzavřené [anonymizováno] smlouvy, když na pojistném řádně a včas neplnil, ačkoliv byl pojistně kryt. Žalovaný byl v průběhu řízení pasivní, neprokázal, že by tuto svou smluvně převzatou povinnost plnil, nedoložil ani netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Nárok žalobkyně je proto dán v souladu s ust. § [číslo] ve spojení s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku. Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vychází z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 844 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 304 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své skutkově i právně obdobné nároky na ustáleném vzoru a že návrhy se v konkrétních případech liší pouze částkami a daty. Pohledem recentní judikatury se tak jedná o tzv. formulářovou žalobu, tedy návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, přičemž základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě totožný. Sepsání takové žaloby představuje úkon právní služby v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. Jinak představuje spíše než provedení úkonu právní služby administrativní úkon (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 2985/14 nebo ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11). 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s.ř. 9. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.