46 C 83/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 643,07 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené [anonymizováno] ve výši 643,07 Kč z [anonymizováno] smlouvy [číslo] uzavřené za účelem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], která z důvodu neplacení pojistného žalovaným zanikla dne 27. 7. 2021. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z [anonymizováno] smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 29. 6. 2021 [anonymizováno] smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] [registrační značka] ve vlastnictví žalovaného. Pojištění vzniklo ke dni 29. 6. 2021 a bylo sjednáno na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 689 Kč, vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce roku. Z upomínky ze dne 28. 8. 2021 vyplývá, že žalovanému vznikl na pojistném dluh, žalobce jej proto vyzval k úhradě dlužného pojistného a nákladů na vymáhání pohledávky s tím, že v případě, že nebude uhrazeno do 12. 10. 2021, pojištění zanikne. Z oznámení o zániku [anonymizováno] smlouvy ze dne 30. 6. 2021 je patrno, že pojistná smlouva ke dni 26. 7. 2021 zanikla pro neplacení pojistného. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána 31. 8. 2022, ten však ani poté ničeho neuhradil. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o [anonymizována dvě slova] z provozu [anonymizováno]“) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v [anonymizováno] smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením pojistné smlouvy, kdy žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy, když na pojistném řádně a včas neplnil, ačkoliv byl pojistně kryt. Žalovaný byl v průběhu řízení pasivní, neprokázal, že by tuto svou smluvně převzatou povinnost plnil, nedoložil ani netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Nárok žalobce je proto dán v souladu s ust. § [číslo] ve spojení s § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, náklady na vymáhání pohledávky tvoří příslušenství pohledávky v souladu s § 513 občanského zákoníku. Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vychází z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud o úroku z prodlení rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 7. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi uzavření smlouvy, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Jak vylíčení základu skutku, tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy svou povahou spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby dle názoru soudu je proto na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 377 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.