5 C 275/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 2. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 955 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl sjednané pojištění odpovědnosti ode dne 23. 8. 2019 do dne 17. 11. 2019 k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], č. TP vozidla: [anonymizováno], na základě čehož ho vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 5 655 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, a to se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost poplatku nastala dne 4. 4. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Srbska toho času ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem pobytu žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že od 18. 9. 2018 byl vazebně stíhán a dne 13. 2. 2020 byl odsouzen Městským soudem v Praze k desetiletému trestu odnětí svobody. Předmětné vozidlo bylo žalovanému zabaveno při jeho zadržení a ještě v době, kdy byl vazebně stíhán, bylo vozidlo policií ČR prodáno v dražbě. Z uvedených důvodů nesouhlasí s podanou žalobou, avšak svá tvrzení nijak nedokládá. 4. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání s ohledem na to, že listinné důkazy, které má soud k dispozici, poskytují spolehlivý podklad pro rozhodnutí ve věci. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující skutková zjištění: 7. Žalovaný byl dopisem ze dne 19. 2. 2020 vyzván k úhradě příspěvku ve výši 5 955 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalovaného ([registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], č. TP vozidla: [anonymizováno]) nebylo v období ode dne 23. 8. 2019 do dne 17. 11. 2019 (tj. 87 dní) pojištěno, se splatností 30 dnů od doručení výzvy, tj. 87 dní x 65 Kč vč. nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (prokázáno Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 19. 2. 2020 vč. informace ČP o nedoručení zásilky ze dne 19. 2. 2020 a ze dne 3. 3. 2020; Zjištěnými údaji o vozidle). Žalovaný byl k úhradě poplatku opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho (prokázáno Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 6. 2020; II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 7. 2020 vč. informace ČP o nevyzvednutí zásilky a vrácenou doručenkou; Výzvou [anonymizováno] k zaplacení dlužné částky ze dne 6. 12. 2021; Předžalobní upomínkou ze dne 1. 2. 2022 vč. poštovního podacího archu ze dne 1. 2. 2022 a údajů ČP o sledování zásilky ze dne 2. 2. 2022). 8. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k následujícímu právnímu závěru: 9. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřel v uvedených případech smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost uzavřít, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Ačkoliv žalovaný namítal, že předmětné vozidlo bylo žalovanému zabaveno při jeho zadržení a ještě v době, kdy byl vazebně stíhán, bylo vozidlo policií ČR prodáno v dražbě, žalovaný ke skutečnosti, že v předmětném období již nebyl vlastníkem vozidla, nenavrhnul žádné důkazy, ačkoliv byl k tomu vyzván usnesením č.j. 5C 275/2022 ze dne 25.11.2022, a tak k uvedenému tvrzení žalovaný neunesl důkazní břemeno. Soudu proto nezbylo, než žalobě vyhovět. 10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ve výši 300 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 955 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 12. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.