59 C 267/2022-58 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 54 328,97 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč v hotovosti, přičemž se žalovaná zavázala vrátit jistinu spolu s poplatkem ve výši 62 900 Kč spočívajícím ve smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení a inkasního poplatku. Celkovou částku 112 900 Kč se žalovaná zavázala splatit v 20 měsíčních splátkách po 5 645 Kč. Splatnost poslední splátky připadla na [datum]. Na základě žádosti o úvěr byla odborně zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalovaná uhradila částku 48 920,01 Kč, tj. celkem 8 splátek. Splatnost celého dluhu nastala splatností poslední splátky. tj. [datum]. Z důvodu prodlení vzniklo právní předchůdkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], byla pohledávka ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se podáním ze dne [datum] vyjádřila tak, že u právní předchůdkyně žádný úvěr neměla, ani smlouvu nepodepsala. Dále uvedla, že se jedná o podvod. 3. Právní jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, žalovaná požádala o odročení, přičemž uvedla, že žádá o jiný termín z pracovních důvodů. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Žalobkyně se k jednání dostavila, žalovaná opět požádala o odročení jednání ze [anonymizována dvě slova], které žádným způsobem neprokázala. Soud má za to, že se žalovaná snaží řízení prodloužit účelově. Soud považoval omluvu za nepodloženou a tudíž nedůvodnou, jednání tedy neodročoval a postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř“) a jednal v nepřítomnosti žalované. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 50 000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 50 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 62 900 Kč (celkem tedy 112 900 Kč) v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 645 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná se zároveň zavázala, že v případě prodlení se zaplacením jakékoli splátky právní předchůdkyni žalobkyně vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 25 % ročně, RPSN 246,22 % ročně. Smlouvu podepsala [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [číslo obč. průkazu] (smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně předpisu splátek, vyjádření Ministerstva vnitra ČR ze dne [datum]). Žalovaná rovněž podepsala formulář s informacemi o spotřebitelském úvěru, který obsahoval podmínky tohoto úvěru (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované po příjmové i výdajové stránce před uzavřením smlouvy o úvěru (žádostí o úvěr ze dne [datum], pracovní smlouvou ze dne [datum], mzdovým výměrem ze dne [datum], výplatními páskami za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]). Žalovaná dluh nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dne [datum] (rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzením o úplatě). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], odesláno [datum] (oznámení o postoupení ze dne [datum] s podacím archem). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku (výzva ze dne [datum], podací arch). Soud má za prokázané uzavření smlouvy ze strany žalované. 5. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí této částky poplatek v celkové výši 62 900 Kč. Celkovou dlužnou částku 112 900 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 20 měsíčních splátkách po 5 645 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednala v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 14. Dle soudu právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalované, jak vyplývá z provedených důkazů. V tomto smyslu tedy při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo pochybeno. 15. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 16. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 246,22 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce [rok] cca 10 %. Ve smlouvě byla tedy více než 20násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 20násobkem. 17. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou byly nároky ze smlouvy postoupeny ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 1 079,99 Kč. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalované (ve výši 48 920,01 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. 18. K tvrzení žalované, že smlouvu o úvěru neuzavřela, že se jedná o podvod, žádnou smlouvu nepodepsala a peníze neobdržela, soud uvád