59 C 323/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 11 590,20 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), a žalovaným. [anonymizována dvě slova] poskytl žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s poplatkem ve výši 10 611 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 6 544 Kč s úrokovou sazbou 22,08 % a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 567 Kč, to vše v 65 týdenních splátkách po 318 Kč, poslední splátka byla splatná dne [datum] Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] Celkem žalovaný uhradil 8 500 Kč. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. V řízení z předložených listin vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 10 611 Kč, sestávající z úroků ve výši 6 544 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 567 Kč a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 611 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 65 týdenních splátkách po 318 Kč (poslední splátka ve výši 359 Kč), a to nejpozději do [datum] (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo]). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním výplatních pásek za dva měsíce. Žalovaný uhradil [anonymizována dvě slova] po uzavření smlouvy celkem 8 500 Kč (přehledem plateb). [anonymizována dvě slova] dne [datum] uzavřel s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]). 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. [anonymizována dvě slova] a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [anonymizována dvě slova] poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 10 611 Kč. Celkovou dlužnou částku 20 611 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 65 týdenních splátkách po 318 Kč (poslední splátka ve výši 359 Kč). [anonymizována dvě slova] vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 9. Dle soudu [anonymizována dvě slova] zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Bylo prokázáno zjištění příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z Karty zákazníka. 10. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 11. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 183,67 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce 2020 v průměru 9 %. Ve smlouvě byla tedy mnohonásobně vyšší RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 20násobkem. 12. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za zpracování zápůjčky, komfortní a flexibilní splácení splátek, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za zpracování zápůjčky není žádným způsobem zdůvodněn. [anonymizována dvě slova] tedy na žalovaného přenáší své provozní náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Obdobný závěr lze uplatnit i na poplatek za komfortní a flexibilní splácení. Nelze totiž přehlédnout, že je celková výše poplatku stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených splátek. I kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a [anonymizována dvě slova] by nemusel - namísto sjednaných 65 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv a [anonymizována dvě slova] by se bez spravedlivého důvodu dostalo nepřiměřeného protiplnění. 13. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou [anonymizována dvě slova] své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný dle tvrzení žalobkyně splatil celkem 8 500 Kč, má dále nárok na zaplacení částky 1 500 Kč. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalované