7 C 185/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 883,20 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 10.8.2015 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut na účet, uvedený ve smlouvě, úvěr ve výši 21 000 Kč, které měla žalovaná splácet spolu s dohodnutým úrokem v měsíčních splátkách, avšak žalovaná úvěr řádně nesplácela, popř. splácela, ale nikoliv v řádných splátkách po 1 843 Kč, ale nahodila a nepravidelně. K dnešnímu dni na jistině neuhradila ještě částku 882,53 Kč a dále s ohledem na opožděné úhrady splátek i úroky z prodlení z těchto dosud uhrazených plateb. (viz výrok) 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutkový závěr o skutkovém stavu: Dne 10.8.2015 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] spotřebitelský úvěr, kdy se žalobkyně zavázala peněžní prostředky poskytnout převodem na bankovní účet žalované. Smlouva byla uzavírána na dobu 30 měsíců, v případě řádného a včasného plnění povinností. Celková výše spotřebitelského úvěru činila částku 21 000 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila 55 290 Kč. Výše splátky byla stanovena na částku 1 843 Kč a splátky měly být hrazeny nejpozději 12 dnem každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen.. Dále bylo ujednáno, že ocitne-li se klient, tzn. žalovaná do prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne mu povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel úvěru oprávněn požadovat, však činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Poskytovatel má vůči klientovi též právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to v částce 200 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou v délce 15 dní. Ve smlouvě bylo též sjednáno, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů je poskytovatel úvěru oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěr a veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle smlouvy, když poskytovatel úvěru je povinen klienta před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jim k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klient v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 883,20 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.