8 C 197/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 31. 1. 2023, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 435 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je právnická osoba, která je příjemcem příspěvku pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalovaná neměla v období ode dne 20. 11. 2020 do dne 16. 7. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu, čímž porušil zákonnou povinnost uloženou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 16 435 Kč, která se skládá z denního příspěvku ve výši 65 Kč, který nebyl placen po dobu 239 dní, a částky ve výši 900 Kč (3x 300 Kč), která je poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání na den 30. 8. 2023. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala, aby uhradila příspěvek za každý den, kdy nebylo pojištění sjednáno, nebo aby doložila okolnosti vylučující nárok žalobkyně na zaplacení tohoto příspěvku. 6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu se stanovením lhůty k plnění. 7. Z výzvy k úhradě [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla žalovaná [právnická osoba] a.s. upomínána k zaplacení dlužné částky. 8. Z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně písemně požadovala po žalované zaplacení dlužných částek s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou. 9. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaná jakožto provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] porušila zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměla ode dne 20. 11. 2020 do dne 16. 7. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalované poslána dne 19. 11. 2021 (nárok 1), dne 10. 2. 2022 (nárok 2) a dne 31. 3. 2022 (nárok 3), splatnost příspěvku nastala dnem 2. 2. 2022 /nárok 1/, dnem 26. 4. 2022 /nárok 2/ a dnem 14. 6. 2022 /nárok 3 /. Dlužná částka činí 6 865 Kč (nárok 1), 6 280 Kč (nárok 2) a 3 290 Kč (nárok 3) a skládá se vždy ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky. 11. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 12. Podle § 1 odst. 2 cit. zákona, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 13. Podle § 4 odst. 1 cit. zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni, pozn. soudu) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 14. Podle § 4 odst. 3 cit. zákona, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 15. Podle § 4 odst. 6 věty první cit. zákona, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku. 16. Po hmotněprávní stránce je tedy povinnost příspěvku odvozena ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zejména z § 4 citovaného zákona. Žalovaná porušila § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť jakožto vlastník vozidla nesplnila povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši vypočtené dle § 4 odst. 3 tohoto zákona. Žalobkyně prokázala nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalované v uvedeném období, jakož i zaslání výzvy k zaplacení příspěvku žalovanému za porušení této povinnosti v souladu s § 4 odst. 6 tohoto zákona. Žalovaná, která dlužnou částku ve sjednané době nezaplatila, se dostala do prodlení (srov. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“)) a v souladu s § 1970 OZ tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné sumy též zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti, žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 435 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 19. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.