8 C 37/2018-225 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], pozemky o celkové výměře [výměra], vše zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha. Dále je žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň o výměře [výměra], pozemky o celkové výměře [výměra], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha. Tyto pozemky o celkové výměře [výměra] jsou veřejným prostranstvím ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb. zákona o obcích a je na nich umístěna zeleň v podobě parčíku, resp. zeleného prostranství mezi panelovými domy. K charakteru pozemku se vyjádřil [ulice] odbor Úřadu Městské části [obec a číslo] v rozhodnutí ze dne 21.12.2012 o odložení žádosti o oplocení pozemku čj. P10 [číslo] a konstatoval, že pozemky jsou plochou veřejného prostranství a jako takové musí zůstat veřejně přístupné bez oplocení. Žalovaná [název žalované] zároveň také opakovaně žalobkyni vyzývala k zajištění úklidu na předmětných pozemcích výzvou ze dne 16.6.2015, 14.7.2016 a 30.5.2017. Vzhledem k tomu, že pozemky veřejného prostranství nelze oplotit, jsou vlastníci těchto pozemků povinni snášet neomezený přístup veřejnosti na tyto pozemky a s tím spojený následný úklid a údržbu, na kterou jsou vlastníci pozemků nuceni vynakládat nemalé finanční prostředky. O vydání bezdůvodného obohacení za předcházející období rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 1 pod sp.zn. [spisová značka], které bylo pravomocně skončeno s tím, že vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhala nároku po Hlavním městě [obec], byla žaloba zamítnuta s tím, že pasivní legitimace svědčí právě Městské části [obec a číslo] a nikoliv Hlavnímu městu [obec]. Charakter veřejného prostranství měly pozemky i v období žalovaném tj. v letech 2014 [číslo]. Žalobkyně nedala žalovanému souhlas (písemný, ústní či jakkoliv jinak vyjevený) k tomu, aby její majetek sloužil výše uvedenému účelu, mimo jiné i v období od 6.12.2014 do 3.3.2016 a byl užíván bezplatně. Bezplatným užíváním vznikl žalovanému na úkor žalobkyně majetkový prospěch odpovídající nájemnému z pozemků nesloužících k podnikání nájemce. Výše tohoto nájemného je regulovanou výší cenovými výměry Ministerstva financí ČR, jež stanoví roční výši nájemného na 120Kč za m2. Žalobkyně se domáhá vydání tohoto majetkového prospěchu za období od 6. 12.2014 do 3.3.2016 (453 dnů ve výši 954.353Kč). Žalovaný tuto částku neuhradil ani po výzvě. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nejsou veřejným prostranstvím ve smyslu příslušných právních předpisů, nejsou a ani nikdy nebyly, tedy zejména nikoliv v žalovaném období nebyly žalovanou ani Hlavním městem Prahou ani veřejností takto užívány. Výše bezdůvodného obohacení za ostatní pozemky byla v žalobě stanovena nesprávně bez přihlédnutí ke skutečné ceně předmětných pozemků a ke skutečnému způsobu a míře jejich užívání obcí, přičemž je nutné zjistit reálný užitek (reálnou míru bezdůvodného obohacení), užívání předmětných pozemků, parcelní pozemky obec jako veřejnou zeleň neužívá. 3. Z výpisu z Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalobkyně. Obec z usnesení o odložení podání ze dne 21.12.2012 vydaného Úřadem Městskou části [obec a číslo] pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] bylo odloženo podání s žádostí o oplocení pozemku, které podala žalobkyně a to parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] k.ú. [část obce]. V odůvodnění je pak uvedeno, že dle územního plánu Hlavního města Prahy je to plocha s funkčním využitím„ ZP-parky, historické zahrady a hřbitovy“, ve které se nachází pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jsou záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy zeleně – parky, zahrady, sady, vinice a to vše na rostlém terénu. V tomto případě se jedná o plochy veřejných prostranství, které definuje ust. § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů:„ plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství.“ Podle ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů:„ veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Předmětné pozemky jsou zahrnuty ve funkční ploše ZP tj. parky, historické zahrady, hřbitovy není vhodné oplotit pevným oplocením. [příjmení] [jméno] musí zůstat veřejně přístupné bez oplocení. Podle zastavovacího plánu z 11.10.1965 i situace ze dne 12.8.1966 byly pozemky parc. [číslo] součástí upravené zelené plochy v zástavbě (neoplocená veřejně přístupná zeleň v zástavbě). Parc. [číslo] z hlediska územního plánu se nacházejí v zastavěném území o ploše s funkčním využitím čistě obytném. Z hlediska limitů rozvoje je možné zachování stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti a je třeba dodržet rozsah zeleně v zástavbě s veřejným přístupem v místě obvyklým. Rozhodnutí bylo vydáno dne 21.12.2012, rozhodnutí bylo vydáno v reakci na žádost o územní souhlas oplocení pozemku ze dne 28.10.2012 podanou žalobkyní. 4. Z výzvy k zajištění údržby a pořádku na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne 30.5.2017 bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím Odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje sdělil žalobkyni, že bylo na základě stížnosti občanů zjištěno, že plochy výše uvedených pozemků se nacházejí v neudržovaném stavu a dochází k narušování vzhledu městské části tím, že povinností vlastníka je ve vegetačním období provést seč, pravidelný sběr odpadků, shrabování listí a prořezávání dřevin. Zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů vč. plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám a nedošlo k poškození životního prostředí, ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Za toto porušení může [název žalované] ukládat sankce. Dále sdělila žalovaná žalobkyni, že splnění uvedených povinností bude předmětem další kontroly. Výzvu obdobného obsahu vydala žalovaná dne 16.6.2015 a 14.7.2016. 5. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že předmětné pozemky se nacházejí vedle komunikací, jsou užívány občany k venčení psů, částečně k parkování a procházkám. Nalézá se na nich cesta vytvořená z panelů, je tam umístěn odpadkový koš. 6. Z návrhu na směnu pozemků v k.ú. [obec], [část obce] a [část obce] doručeném Magistrátu Hl.m. [obec] dne 16.10.2017 žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyně žádala o směnu předmětných pozemků v k.ú. [část obce], [obec] a [část obce]. 7. Ze snímku ortofotomapy předmětných pozemků bylo zjištěno, že se jedná o nezastavěné území nacházející se mezi komunikací a jednotlivými stavbami. 8. Dne 22.8.2018 rozhodl soud rozsudkem, v němž uložil žalované povinnost předmětnou částku zaplatit, toto rozhodnutí bylo rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2019 zrušeno s tím, že soud 1. stupně se má vypořádat s otázkou, zda lze pozemky parc. [číslo] považovat za veřejná prostranství. Při jejím řešení vyjde z judikatury Nejvyššího soudu vč. rozhodnutí [spisová značka] a [spisová značka] zdůrazňující v tomto ohledu význam určení funkčního využití pozemku instituty územního plánování, jež je v rukou žalované. Soud 1. stupně se vypořádá s argumentací žalované o žádné či zcela nedostatečné údržbě těchto 2 pozemků a o jejich prakticky nulovém faktickém užívání absence laviček, vyjasnit si, koho údržba pozemků obec tíží a účastníkům dá prostor se k této argumentaci žalované vyjádřit i stanovení výše peněžité náhrady pak bude soud 1. stupně postupovat tak, aby v řízení byla zjištěna výše obvyklého nájemného z předmětných pozemků a to způsobem, o jehož správnosti nebudou důvodné pochybnosti ve vztahu ke všem jednotlivým pozemkům, s přihlédnutím k jejich případným individuálním odlišnostem. 9. Při jednání Odvolacího soudu dne 16.1.2019 odůvodnil žalovaný odvolání s tím, že uvedl, že má za to, že nelze kvalifikovat jako veřejná prostranství dva pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] evidované v Katastru nemovitostí jako ostatní komunikace, nikoliv veřejná zeleň tak, jako zbylé pozemky. Na uvedených pozemcích se nacházejí panely ještě z dob socialismu, náletové dřeviny, sekány jsou jen z malých částí a absentuje zde umístění jakéhokoliv veřejně prospěšného zařízení typu lavičky.