9 C 143/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 10. 11. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 12 426 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že žalovaný, coby vlastník / provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 580 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl od 1. 9. 2020 do 16. 5. 2021 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli pro něj tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni 8. 2. 2022, tj. po uplynutí nejméně 30denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tato výzva byla žalovanému odeslána dne 25. 11. 2021 a doručena dne 10. 12. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nikterak nereagoval a požadovaný příspěvek neuhradil, vyzvala jej žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2022, žalovaný však ani přes tuto skutečnost na dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak na žalovaném domáhá částky v celkové výši 12 426 Kč sestávající se z částky 12 126 Kč (258 dní x 47 Kč) představujících příspěvek a dále z částky 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě a usnesení s výzvou, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 20. 4. 2023, č. j. [číslo jednací], 13 doručena dle ust. § 49 odst. 6 a ust. § 47 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 4. 5. 2023. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl počínaje dnem 31. 8. 2020 vlastníkem / provozovatelem vozidla [značka automobilu], typu 116i, [VIN kód] (Kupní smlouvou ze dne 31. 8. 2020, Výpisem z registru žalobkyně). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 1. 9. 2020 do 16. 5. 2021 ve výši 12 4265 Kč výzvou ze dne 25. 11. 2021 (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 11. 2021 včetně informace o odeslání zásilky). Žalobkyně žalovaného následně dne 2. 3. 2022 upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP (Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 3. 2022). Žalobkyně žalovaného dále dne 31. 3. 2022 podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, kdy za tuto upomínku žalovanému naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 3. 2022 včetně informace o odeslání). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2022 (Předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2022 včetně podacího archu). 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: 6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] kanceláře pojistitelů u soudu. 11. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 580 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 12. Dle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud má za prokázané, že žalovaný byl počínaje dnem 31. 8. 2020 vlastníkem / provozovatelem vozidla [značka automobilu], typu 116i, [VIN kód], přičemž v období od 1. 9. 2020 do 16. 5. 2021, porušil povinnost pro něj vyplývající ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když k tomuto vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vzniklo právo po něm požadovat příspěvek do garančního fondu. Nároky žalobkyně v rozsahu co do částky 12 126 Kč představující předmětný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jakož dále i její nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 dle ust. § 2a Vyhlášky ve spojení s ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud proto shledal důvodným. Žalobkyni vzniklo též právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy měl být příspěvek do garančního fondu uhrazen. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 426 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a p