46 C 141/2024-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne , datum, uzavřela distančním způsobem s obchodní společností , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr v částce , částka, . Žalovaná se tento úvěr zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, a to do , datum, v jediné splátce. Žalovaná však neuhradila ničeho, pročež byla dlužná pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy s účinností od , datum, postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, avšak ani na předžalobní výzvu neuhradila ničeho. Žalobkyně tak po revizním přepočtu postoupené pohledávky v řízení nárokovala: dlužnou jistinu v částce , částka, , „kapitalizovaný úrok“ v částce , částka, (ve skutečnosti se jedná o součet poplatku za poskytnutí úvěru v částce , částka, a poplatků za upomínání v částce , částka, ; poplatky za upomínání před revizním přepočtem činily částku , částka, ) zákonný úrok z prodlení z částky , částka, kapitalizovaný od , datum, do , datum, částkou , částka, , přičemž platí, že takto bylo uvedené příslušenství postoupeno žalobkyni (tedy, že nebylo vyčísleno ke dni postoupení), zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce , částka, (za cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy; výše částky je dána „ceníkem“ žalobkyně, se kterým se žalovaná seznámila v rámci výzvy k úhradě ze dne , datum, ), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, kapitalizovanou od , datum, do , datum, částkou , částka, (takto vypočítaná smluvní pokuta dle tvrzení žalobkyně reflektuje omezení výpočtu smluvní pokuty dané § 122 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru – dále jen „Zákon“), náhradu nákladů řízení.2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila žalobu o tvrzení a důkazy týkající se posuzování úvěruschopnosti žalované původním věřitelem. Žalobkyně konkrétně uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr. Z těchto údajů vyplývalo, že žalovaná po úhradě svých pravidelných výdajů disponuje každý měsíc volnou částkou v přibližné výši , částka, . Původní věřitel proto žalovanou vyhodnotil jako úvěruschopnou a úvěr v částce , částka, jí poskytl.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro tento postup byly splněny podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě a žalovaná nereagovala na předmětnou výzvu soudu opatřenou doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.5. V řízení byl prokázán tento skutkový stav:6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla distančním způsobem uzavřena Smlouva. Původní věřitel se tak zavázal poskytnout žalované bezhotovostní bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce , částka, , který se žalovaná zavázala do , datum, splatit spolu s úrokem ve výši 36 % ročně kapitalizovaným k uvedenému datu splatnosti částkou , částka, a poplatkem za sjednání úvěru v částce , částka, , a to v jediné splátce v částce , částka, . Roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) přitom činila 1132,58 %. V případě nedodržení data splatnosti, však byla žalovaná povinna poplatek za sjednání úvěru zaplatit v částce , částka, , což znamenalo povinnost uhradit celkem částku , částka, (RPSN v takovém případě činilo 7 595,30 %). Nadto byla mezi smluvními stranami pro takový případ sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr měl být žalované vyplacen na její bankovní účet č. , č. účtu, , což bylo učiněno dne , datum, [Smlouva; Formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru; Potvrzení o provedení transakce dne , datum, vystavené dne , datum, ].7. Původní věřitel před uzavřením Smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované, přičemž vycházel z údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaná konkrétně uvedla, že její čistý měsíční příjem ze zaměstnání v „zš vodovod“ činí částku , částka, , výdaje na bydlení pak částku , částka, a ostatní výdaje částku , částka, (Žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 16).8. Původní věřitel opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě dluhu zvýšeného o smluvní pokutu a poplatky za upomínání, neboť žalovaná ke sjednanému datu splatnosti neuhradila ničeho (Výzva odeslaná dne , datum, ; Výzva odeslaná dne , datum, ; Výzva odeslaná dne , datum, ; Výzva odeslaná dne , datum, ).9. Mezi původním věřitelem a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla posléze dílčí smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni ke dni , datum, postoupena pohledávka za žalovanou vzniklá ze Smlouvy v částce , částka, (Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ; Dílčí smlouva o postoupení pohledávek vč. Seznamu postoupených pohledávek; Potvrzení o úhradě portfolia dne , datum, ).10. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována, avšak ani na předžalobní výzvu neuhradila ničeho (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací arch ze dne , datum, ; Oznámení o postoupení pohledávky/Výzva k úhradě ze dne , datum, ; Předžalobní výzva ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, + Podací arch ze dne , datum, ).11. Po právní stránce soud věc posoudil takto:12. Podle § 86 odst. 1 Zákona „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“13. Podle § 86 odst. 2 Zákona „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“14. Podle § 87 odst. 1 Zákona „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“15. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“18. Podle § 573 o. z. „Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.“19. Podle § 1968 o. z. „Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“20. Podle § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“21. Vzhledem k prokázanému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením soud shledal, že původní věřitel neposuzoval úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 Zákona. Původní věřitel sice porovnal příjmy a výdaje žalované, jak mu ukládá odst. 2 daného ust., ovšem vzhledem ke skutečnosti, že vycházel toliko z údajů poskytnutých samotno