59 C 153/2024-86 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně (navrhovatelka) se návrhem ze dne , datum, domáhá uznání rozsudku Mezinárodního arbitrážního soudu při , Anonymizováno, obchodní a průmyslové komoře ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, na území České republiky. Uvedeným rozsudkem bylo žalované (odpůrci) uloženo, aby zaplatila navrhovatelce částku 60 805 EUR a náklad na zaplacení poplatku za rozhodčí řízení ve výši 2 475,36 EUR. Odpůrce však svoji povinnost ani částečně nesplnil. Navrhovatelka se chce svých práv domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí a navrhuje uznání rozhodčího nálezu.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti odpůrce. Ten byl k prvnímu jednání konanému dne , datum, řádně předvolán, avšak bez omluvy se nedostavil. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.4. , Anonymizováno, je smluvím státem Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 74/1959 Sb., dál jen „Newyorská úmluva“). Soud přitom neshledal, že by otázku uznání rozhodčího nálezu řešila jiná mnohostranná či dvoustranná dohoda ve smyslu čl. VII odst. 1 Newyorské úmluvy.5. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána územím České republiky jakožto územím, v němž je žádáno o uznání a výkon rozhodčího nálezu vydaného v jiném státě – , Anonymizováno, (čl. I. odst. 1 Newyorské úmluvy).6. Newyorská úmluva neobsahuje konkrétní procesní úpravu uznání a výkonu rozhodčích nálezů a výslovně připouští použití národních procesních předpisů (srov. čl. III Newyorské úmluvy). Soud tedy vyšel z § 122 odst. 2 zákona 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém („ZMPS“), který zavádí možnost vést zvláštní řízení o uznání cizích rozhodčích nálezů. Z citovaného ustanovení zdejší soud dovodil svoji místní a věcnou příslušnost věc rozhodnout, neboť navrhovatel nemá obecný soud v ČR, ale v soudním obvodu zdejšího soudu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam. Konkrétně vyjádřeno je tímto místem odpůrcovo sídlo, neboť v něm je dislokován odpůrcův majetek, na který bude směřovat případný výkon rozhodnutí.7. Soud provedl dokazování a na jeho základě učinil následující závěr o skutkovém stavu. Navrhovatelka a odpůrce podepsali smlouvu, nazvanou Kontrakt na dodávku č. , hodnota, ze dne , datum, . V ní si strany ujednaly, že veškeré spory související s uvedenou smlouvou budou řešeny u Mezinárodního rozhodčího soudu při , Anonymizováno, obchodně-průmyslové komoře v souladu s jeho pravidly, počet rozhodců je 1 a rozhodnutí se stává konečným a závazným pro strany; místem konání rozhodčího řízení je , Anonymizováno, . Rozsudkem Mezinárodního arbitrážního soudu při , Anonymizováno, obchodní a průmyslové komoře ze dne , datum, bylo ve věci navrhovatelky a odpůrce rozhodnuto tak, že bylo vyhověno žalobě navrhovatelky a odpůrci uloženo zaplatit 60 805 EUR a náklady ve výši 2 475,36 EUR, celkem tedy 63 280,36 EUR. Řešený spor vznikl ze shora uvedené smlouvy ze dne , datum, . Z potvrzení Mezinárodního arbitrážního soudu ze dne , datum, o nabytí právní moci, soud zjistil, že rozsudek Mezinárodního arbitrážního soudu při , Anonymizováno, obchodní a průmyslové komoře ze dne , datum, nabyl právní moci okamžikem jeho vyhlášení, tj. , datum, .8. Jde-li o posouzení věci po právní stránce, soud postupoval dle čl. III Newyorské úmluvy a omezil se na posouzení podmínek pro uznání rozhodčího nálezu, které jsou upraveny v Newyorské úmluvě.9. Předně soud uvádí, že spolu s návrhem na uznání rozhodčího nálezu byla předložena řádně ověřená kopie nálezu a ujednání o rozhodčí doložce ve smyslu čl. II Newyorské úmluvy, jak předpokládá čl. IV odst. 1 Newyorské úmluvy. Současně navrhovatelka předložila uvedené dokumenty v úředně ověřeném překladu do českého jazyka ve smyslu čl. IV. odst. 2 Newyorské úmluvy.10. Odpůrce byl v řízení pasivní a netvrdil ani neprokazoval žádné námitky ve smyslu čl. V odst. 1 Newyorské úmluvy. Důvody tam uvedené přitom může soud zkoumat toliko na „žádost strany, proti níž je nález uplatňován.“11. K posouzení důvodů pro odepření uznání a výkonu uvedených v čl. V odst. 2 Newyorské úmluvy, k nimž soud přihlíží ex officio, uvádí soud následující. Zaprvé, důvody uvedené v čl. V odst. 2 písm. a) nejsou dány. V rámci tohoto důvodu soud zkoumá tzv. objektivní arbitrabilitu, tj. otázku, zda se rozhodčí nález týká věci, jež může být projednána v rozhodčím řízení pode práva dožádaného státu. Soud tak činí podle právní úpravy platné v místě, v němž je o uznání a výkon rozhodčího nálezu žádáno. Relevantním je zde § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Lze ve stručnosti uvést, že se jedná spor, jehož předmětem jsou majetková práva, stranami jsou podnikatelé a lze o něm ve smyslu § 99 o. s. ř. uzavřít smír; předmět sporu tedy může být předmětem rozhodčího řízení v České republice. Zadruhé, soud ve smyslu čl. V odst. 2 písm. a) dospěl k závěru, že uznání a výkon rozhodčího nálezu není v rozporu s veřejným pořádkem. V dané věci se jedná o běžný soukromoprávní spor dvou stran, jehož předmětem je plnění, jež mělo být poskytnuto na základě smluvního vztahu. Soud neshledal, že by se rozhodčí nález jakkoli odchyloval od fundamentálních zásad spravedlnosti, na nichž spočívá tuzemský právní řád; resp. že by uznáním rozhodčího nálezu byly porušeny základní zásady a hodnoty, jejichž použití nemůže být v České republice tolerováno.12. Z uvedených důvodu soud proto dospěl k závěru, že rozsudek Mezinárodního arbitrážního soudu při , Anonymizováno, obchodní a průmyslové komoře ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, lze uznat na území České republiky a učinil tak ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, žaloba, účast na jednání dne , datum, ) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč (celkem tedy 2 000 Kč + 3 × 1 500 Kč + 3 × 300 Kč + 1 134 Kč).