6 C 62/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalované pronajala zábradlí tvořící součást místní komunikace v k. ú. , adresa, za účelem umístění reklamních panelů. Žalovaná nájemné neuhradila, a to ani po opakovaných výzvách ze strany žalobkyně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzvy doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jakožto vlastník pozemku p.č. , Anonymizováno, /49 v , Anonymizováno, nemovitostí vedeného jako ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro , Anonymizováno, území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, , Anonymizováno, pracoviště , adresa, uzavřela dne 9. 4. 2014 se žalovanou nájemní smlouvu č. , hodnota, -2-001, jejímž předmětem byl nájem části zábradlí tvořícího součást místní komunikace na křižovatce , adresa, a Gajdošova za účelem umístění 1 ks reklamního panelu o celkové ploše 1,715 m2. Žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 1 475 Kč ročně, se splatností vždy k 15. 1. s tím, že byla sjednána úprava výše nájemného s ohledem na případnou inflaci, přičemž žalovaná se jako nájemce zavázala hradit zvýšené nájemné vždy zpětně od počátku kalendářního roku, ve kterém byla písemně o zvýšení nájmu pronajímatelem vyrozuměna, a to počínaje nejbližší splátkou nájmu následující po takovém písemném oznámení (prokázáno nájemní smlouvou č. , hodnota, -2-001 ze dne 26. 4. 2007). Následně dne 9. 4. 2014 strany uzavřely dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě, kterým byla zvýšena reklamní plocha na 10,29 m2 a nájemné na 9 950 Kč ročně bez DPH (prokázáno dodatkem ze dne 9. 4. 2014). Žalovaná však nezaplatila nájemné za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016 a od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, žalobkyně ji proto vyzvala k úhradě formou splátkového kalendáře (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě ze dne 5. 8. 2020 včetně splátkových kalendářů s doručenkou). Žalovaná nadále užívala předmět nájmu, neuhradila však ani nájemné za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 a dále za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, ačkoliv ji žalobkyně k tomu vyzvala (prokázáno splátkovým kalendářem za rok 2020 včetně doručenky a splátkovým kalendářem za rok 2021 včetně doručenky). Nájemní smlouva skončila výpovědí ze strany žalobkyně ke dni 31. 12. 2021 (prokázáno výpovědi nájemní smlouvy ze dne 14. 9. 2021 včetně doručenky). Žalobkyně též požadovala zákonný úrok z prodlení z každé jednotlivé platby nájemného za období ode dne následujícího dni splatnosti nájemného do zaplacení. Žalovaná však ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.6. Podle § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.7. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Nájemní vztah mezi stranami vznikl na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 4. 2007, na základě které mohla žalovaná užívat zábradlí tvořící součást místní komunikace. V souladu s § 2201 o. z. se žalovaná v nájemní smlouvě zavázala hradit nájemné. Žalovaná tuto povinnost v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016 a od 1. 1. do 31. 12. 2019 opakovaně neplnila, proto jí tuto povinnost uložil soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni také nárok na zaplacení úroku z prodlení z nájemného za jednotlivá období dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v závislosti na datech splatnosti shora uvedených, výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 274 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 548 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 126 Kč (předžalobní výzva, návrh ve věci samé).