9 C 223/2024-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se na žalované domáhala žalobou došlou soudu dne , datum, zaplacení částky , částka, , skládající se z nesplacené části jistiny ve výši , částka, , ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , smluvní pokuty , částka, a zákonného úroku z prodlení od dne , datum, do zaplacení. Uvedla, že , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) na základě které poskytla žalované dne , datum, úvěr převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 18. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně odeslané dne , datum, . Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení , datum, do data odeslání předžalobní výzvy ve výši , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila příjem žalované z výpisů z jejího bankovního účtu. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud jednal dne , datum, v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaná se k jednání přes řádné předvolání bez omluvy nedostavila.4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:5. Žalovaná požádala žalobkyni skrze internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o poskytnutí úvěru. Uvedla, že má dvě děti, bydlí u partnera, je zaměstnána s čistým příjmem , částka, a její měsíční výdaje jsou , částka, (žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ). Za účelem uzavření smlouvy provedla žalovaná tzv. ověřovací platbu ze svého účtu (potvrzení o platbě ze dne , datum, ) a poskytla žalobkyni kopii dokladů (kopie občanského průkazu žalované, kopie karty , Anonymizováno, žalované). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše , částka, a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny a pro případ prodlení smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě výplatní pásky žalované a výpisů z účtu žalované za období předcházející poskytnutí úvěru. Z těchto dokumentů soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána s příjmem , Anonymizováno, , Anonymizováno, za měsíc říjen 2022 (výplatní páska za říjen 2022). Z výpisů z bankovního účtu žalované soud zjistil, že žalovaná měla v měsíci srpnu 2022 disponibilní zůstatek , částka, , nicméně příjmová stránka byla v částce , částka, tvořena dalšími úvěry, a to , částka, , Anonymizováno, půjčka, , částka, , Anonymizováno, , , částka, , právnická osoba, (výpis z účtu za období srpen 2022). V měsíci červenci 2022 měla žalovaná disponibilní zůstatek , částka, , přičemž výdaje žalované za tento měsíc přesáhly její příjmy o , částka, (výpis z účtu za období červenec 2022). V měsíci červnu 2022 měla žalovaná disponibilní zůstatek , částka, (výpis z účtu za období červen 2022). Žalobkyně poskytla žalované částku , částka, převodem na bankovní účet (potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Žalobkyně žalované oznámila zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzvala ji k zaplacení , částka, do tří dnů od doručení dopisu (zesplatnění úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne , datum, (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím lístkem z téhož dne).6. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů ve znění účinném k datu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (, datum, ):7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“8. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“9. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“10. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“11. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“12. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 14 Co 115/2021: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“14. S ohledem na výše citovaná ustanovení § 75, § 86 a § 87 SpotřÚ a relevantní judikaturu se soud v prvé řadě zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, tedy především, zda zjistila a porovnala příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů.15. Soud v tomto ohledu uzavřel, že z tvrzení a důkazů uvedených v žalobě nevyplynulo, že by úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, tedy že by byly žalobkyní řádně zjištěny a porovnány příjmy a výdaje žalované a způsob plnění jejích dosavadních dluhů. Žalobkyně z výplatní pásky žalované a z výpisů z jejího bankovního účtu řádně zjistila příjmy žalované, avšak neprokázala, že se s odbornou péčí zabývala též výdaji žalované a způsobem plnění jejích dosavadních dluhů. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla měsíční výdaje , částka, , avšak tento údaj naprosto nekorespon