21 C 259/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhá, aby soud uložil žalované straně povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 518,57 Kč s příslušenstvím. Žalovaná strana a žalobkynina právní předchůdkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .,) se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, („, Anonymizováno, , Anonymizováno, “) uzavřely , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru. Na jejím základě žalovaná strana čerpala úvěr ve výši 12 518,57 Kč. Úvěr měl být splacen do , datum, , žalovaná strana však čerpané finanční prostředky nevrátila. Žalovaná strana byla k úhradě bezvýsledně upomínána. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou strana na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě strany byly k prvnímu jednání konanému dne , datum, řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná strana se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.4. Výrokem I. soud řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí ze dne , datum, podle § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 4 o. s. ř.5. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že na ni , Anonymizováno, , Anonymizováno, převedla žalovanou pohledávku. K prokázání této skutečnosti soudu předložila jednak oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které měla , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaslat žalované straně, jednak Smlouvu na opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a , Anonymizováno, , Anonymizováno, vč. dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, .6. Pokud jde o oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , je v něm uvedeno, že toto právní jednání činí sama , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tedy postupitel. Právnická osoba však sama za sebe právně jednat nemůže a k právnímu jednání potřebuje zástupce (typicky zástupce sui generis – člena statutárního orgánu, případně jinou oprávněnou osobu). Z oznámení o postoupení pohledávky nicméně nijak neplyne, kdo v tomto případě za , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jednal (člen / členové statutárního orgánu, smluvní zástupce či jiná osoba), obsahuje pouze označení , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod textem oznámení. Toto právní jednání tedy nelze společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, přičíst a soud jej shledal jako zdánlivé, pročež k němu nepřihlížel. Nadto bylo oznámení součástí zásilky obsahující předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (postupníka), přičemž na podacím lístku hybridní pošty ze dne , datum, uvedené zásilky byl jako odesílatel uveden právní zástupce postupníka (nikoli postupitele), aniž by spolu s oznámením byla zaslána plná moc zástupce žalobkyně k podání takového oznámení za postupitele. Ačkoli tedy obecně platí, že právním následkem oznámení postupitele dlužníkovi o postoupení pohledávky je vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný pod číslem 61/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019), v projednávané věci k oznámení postoupení pohledávky postupitelem žalované straně nedošlo. Předložené oznámení žalobkyninu aktivní věcnou legitimaci neprokazuje.7. Soud se proto zabýval obsahem smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění jejího dodatku a zkoumal, zda byla pohledávka , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupena na žalobkyni na jejím základě. Dle čl. 3 této smlouvy byla sjednána kupní cena za postupované pohledávky. Žalobkyně však nepředložila žádný důkaz o tom, že tato kupní cena byla zaplacena. Neprokázala tedy, že smlouva nabyla ve vztahu k postoupeným pohledávkám účinnosti. Současně smlouva byla sjednána pro pohledávky vzniklé v budoucnu. Dle smlouvy byl postupitel povinen do data postoupení zaslat postupníkovi datový soubor (obsahuje údaje o dlužníkovi a pohledávce). Název datového souboru měl být specifikován ve listině o převodu, která byla přílohou smlouvy. Datový soubor, listinu o převodu ani jiný důkaz, z něhož by plynulo, že na základě smlouvy (z roku , Anonymizováno, ) byla postoupena pohledávka za žalovanou stranou (z roku , Anonymizováno, ) předložen nebyl. Jinak řečeno, byla předložena fakticky jen jakási rámcová smlouva, dílčí smlouva, na základě, které by byla pohledávka za žalovanou stranou převedena na žalobkyni, doložena nebyla. Nadto přiložený seznam postoupených pohledávek (obsahující i pohledávku za žalovanou stranou) byl vyhotoven zjevně dodatečně a není vůbec zřejmé, zda byl skutečně přílohou uvedené smlouvy o postoupení pohledávek.8. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.9. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně své aktivní legitimace se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. III. ÚS 2848/10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009; v usnesení sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 Nejvyšší soud uzavřel, že „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).10. Nad rámec uvedeného soud shledal, že uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná je osobou, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, ; č.l. , Anonymizováno, ). Žalovaná strana byla , Anonymizováno, v , Anonymizováno, s , Anonymizováno, nad , částka, týdně. Důvodem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . Na základě uvedeného rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, lze bezpečně uzavřít, že již v době uzavření smlouvy nebyla žalovaná strana , Anonymizováno, , Anonymizováno, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a toto je tedy neplatná (§ 581 věta druhá o. z.). Vzniká tedy nárok na vydání bezdůvodného obohacení, který je však v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované strany (viz bod 22. nálezu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni nepodařilo předloženými listinnými důkazy prokázat svou aktivní věcnou legitimaci, soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl. Podpůrně soud zamítl žalobu rovněž z důvodu rozporu uplatněného nároku s dobrými mravy ve smyslu citovaného nálezu Ústavního soudu.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť zcela úspěšné žalované straně v řízení žádné náklady nevznikly.