28 C 140/2025-55 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby soud uložil žalovaným povinnost k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaní jako podnájemci uzavřeli s žalobkyní jako pronajímatelem dne , datum, podnájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání bytu č. , Anonymizováno, umístěného v , Anonymizováno, , Anonymizováno, na adrese , adresa, . Podnájem byl sjednán na dobu určitou od dne , datum, do dne , datum, . Žalovaní se zavázali platit žalobkyni podnájemné ve výši , částka, a poplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně, a to do 20. dne předcházejícího měsíce. Ke dni zániku podnájemního vztahu žalovaní nezaplatili podnájemné a poplatky za poslední dva měsíce v celkové výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní upomínku.2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaní jsou státními příslušníkem , Anonymizováno, s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána umístěním nemovitosti v České republice v souladu s čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je české právo v souladu s ust. čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008.3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaní uzavřeli s žalobkyní dne , datum, podnájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalované A, , na jejímž základě se zavázali platit podnájemné ve výši , částka, a poplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně, a to do 20. dne předcházejícího měsíce, žalovaní nezaplatili podnájemné a poplatky za měsíce , Anonymizováno, (podnájemní smlouva ze dne , datum, s přílohami, pasy žalovaných). Žalobkyně poslala žalovaným předžalobní upomínku dne , datum, (předžalobní upomínka, podací lístek ze dne , datum, ).6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaní žádné důkazy soudu nepředložili. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.9. Dle § 2251 odst. 1 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o podnájmu ve smyslu § 2201 a § 2251 o. z., uzavřením smlouvy o podnájmu vznikla žalovaným povinnost platit žalobkyni podnájemné a poplatky za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši , částka, měsíčně do 20. dne předchozího měsíce. Žalovaní nájemné a poplatky za měsíce , Anonymizováno, v celkové výši , částka, nezaplatil. Soud zavázal oba žalované uhradit žalobkyni dlužnou částku společně a nerozdílně podle § 1872 o. z., protože podnájem uzavřeli společně podle § 2270 o. z.11. Žalovaní dlužnou částku do data splatnosti neuhradili, tudíž se dostali dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaných vedle zaplacení dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobkyně ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.