12 C 162/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 109 706 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalovaného, , adresa, , nar. , datum, zemř. 27. 6. 2021 (dále jen „právní předchůdce žalovaného“) dne 5. 6. 2019 nájemní smlouvu na dobu neurčitou č. , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému k dočasnému užívání byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , nacházejícím se na pozemku parc. č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, . Právní předchůdce žalovaného se zavázal platit žalobkyni měsíční nájemné dle platného evidenčního listu. V době úmrtí právního předchůdce žalovaného měl žalovaný v uvedeném bytě hlášen trvalý pobyt a v bytě bydlel, tudíž nájem přešel ze zákona na žalovaného. Výše nájemného činila od 1. 11. 2023 částku 8 368 Kč a zálohy na služby částku 2 376 Kč, tj. celkem 10 679 Kč a od 1. 5. 2024 částku 7 288 Kč a zálohy na služby částku 2 068 Kč, tj. celkem 9 356 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení, když nehradil nájemné včetně záloh řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla dne 10. 1. 2023. Výpověď byla žalovanému doručena dne 23. 1. 2023, avšak žalovaný nadále byt užíval. Ke dni podání žaloby se tak žalovaný ocitl v prodlení s úhradou částky 109 706 Kč sestávající z bezdůvodného obohacení ve výši nájemného za období od 1. 11. 2023 do 31. 5. 2024, přičemž splatnost této částky nastala dne 10. 2. 2025. Žalovaný svůj dluh ani částečně neuhradil, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podáním ze dne 10. 3. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 14 256 Kč z titulu dlužných záloh na služby za rok 2023, neboť tato částka jí byla přiznána již rozsudkem zdejšího soudu ze dne 29. 10. 2024 pod č. j. , Anonymizováno, . Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v uvedeném rozsahu částečně zastavil. Soud sice rovněž obdržel podání z téhož dne k uvedené spisové značce, kterým žalobkyně brala žalobu částečně zpět co do částky 59 780 Kč, avšak z obsahu podání je zjevné, že se jedná o podání k jiné věci ve věci jiného žalovaného.4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalovaného dne 5. 6. 2019 smlouvu o nájmu (dále jen „smlouva“), na základě které přenechala žalovanému k užívání byt č. , hodnota, v 2. nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , na adrese Za Strašnickou vozovnou, or. č. , hodnota, , , adresa, , a to na dobu neurčitou. Právní předchůdce žalovaného se na oplátku zavázal platit nájemné a zálohy na služby dle platného evidenčního listu (nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, evidenčním listem platným od 1. 7. 2019). Nájem následně přešel na žalovaného z důvodu úmrtí právního předchůdce žalovaného, přičemž následně došlo také ke změně výše nájemného a záloh podle nových evidenčních listů (evidenčními listy platnými od 1. 11. 2023 a od 1. 5. 2024). Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou nájemného a záloh, a to počínaje měsícem únor 2022, v důsledku čehož žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu, přičemž výpověď byla doručena žalovanému dne 23. 1. 2023 (výpovědí z nájmu bytu ze dne 23. 1. 2023 včetně dodejky). Žalovaný se rovněž ocitl v prodlení s úhradou vyúčtování služeb za rok 2023, jehož nedoplatek činil částku 37 954 Kč s tím, že tento nedoplatek byl splatný ke dni 31. 12. 2024. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužného nájemného, a to i předžalobní upomínkou prostřednictvím svého právního zástupce (vyúčtováním služeb za rok 2023, opravným vyúčtováním včetně doručenky, upomínkou ze dne 30. 1. 2025 včetně doručenky, upomínkou ze dne 13. 2. 2025, předžalobní upomínkou ze dne 16. 6. 2025 včetně podacího lístku). V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradil.6. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalovaného byla uzavřena smlouva o nájmu dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázala, jako pronajímatel, přenechat právnímu předchůdci žalovaného, jako nájemci, věc (v tomto případě bytovou jednotku) k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal za to žalobkyni platit nájemné a nedoplatky vyúčtování služeb. Nájem následně přešel na žalovaného z důvodu úmrtí jeho právního předchůdce. Žalovaný se ocitl v prodlení, když sjednané nájemné a zálohy na služby nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla. Žalovaný však byt žalobkyni nepředal po skončení nájemní smlouvy a nadále jej užíval bez právního důvodu i po uplynutí lhůty k odevzdání, čímž se bezdůvodně obohatil dle § 2991 o. z. na úkor žalobkyně, a to co do částky odpovídající nájemnému a zálohám na služby za každý měsíc. Splatnost bezdůvodného obohacení je dána dle lhůty stanovené žalobkyní v upomínce ze dne 30. 1. 2025, tj. do 10. 2. 2025. Žalovaný k dnešnímu dni na svůj dluh ničeho neuhradil. Soud tak žalobkyni tyto částky ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal.8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný svůj dluh neplnil řádně a včas, tj. ve lhůtách stanovených ve výzvách žalobkyně, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to náhrada nákladů řízení však účelně vynaložených. Žalobkyně je městskou částí, jednotkou místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je povinna spravovat svěřený i vlastní majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je přitom vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není zde proto zásadně důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, kterým je advokát (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2018, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ; nález Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ; nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). Není tím však vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení nájemného ze smlouvy o nájmu bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné shledat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené.10. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 13 780,50 Kč, neboť se jedná o náklad nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu a paušální náhradu, jež by byla žalobkyni přiznána za jednotlivé procesní úkony jako účastníku bez právního zastoupení, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.11. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 085,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 485,50 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č.