15 C 370/2025-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou 1. žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, . 1. žalovanému byl na základě uvedené smlouvy poskytnut úvěr v celkové výši , částka, , přičemž 1. žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni tuto částku ve 24měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře do , datum, spolu s úrokem z prodlení ve výši , právnická osoba, % a poplatkem za správu úvěru ve výši , částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . 1. žalovaný dluh neplatil řádně a včas když 2x nezaplatil měsíční splátky splatné k , datum, a , datum, . Z toho důvodu věřitel úvěr zesplatnil. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , nesplaceného smluvního úroku ve výši , částka, , poplatku ze správu úvěru do zesplatnění úvěru ve výši , částka, , poplatku ze správy úvěru od zesplatnění úvěru do podání žaloby ve výši , částka, , poplatků za upomínky ve výši , částka, , smluvní pokuty z jistiny úvěru za nesplácení úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuty z jistiny úvěru za nedoložení účelovosti čerpání úvěru ve výši , částka, a smluvních úroků tak, jak byly specifikovány ve výroku rozhodnutí. Na základě dohody o zajištění závazku ručením bylo sjednáno, že 2. žalovaný ručí za pohledávky žalobce v případě, že 1. žalovaný nezaplatí pohledávky řádně a včas.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně s 1. žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru (smlouva o úvěru č. , hodnota, ) jejíž součástí byly obchodní podmínky (Obchodní podmínky společnosti , Anonymizováno, ., pro poskytování podnikatelských úvěrů platné od , datum, , „dále jen OP“) a splátkový kalendář na 24 měsíců s poslední splátkou úvěru do dne , datum, (splátkový kalendář k úvěrové smlouvě číslo , hodnota, ). Dohodou o zajištění závazku ručení ze dne , datum, bylo sjednáno, že 2. žalovaný ručí za pohledávky žalobce v případě, že 1. žalovaný nezaplatí pohledávky řádně a včas (dohoda o zajištění závazku ručením ze dne , datum, ). Dne , datum, byla vyplacena částka tvořící jistinu 1. žalovanému na jeho účet (výpis z banky) a rovněž byl proveden jednostranný zápočet související s čerpáním úvěru a započtením poplatků a sankcí (jednostranný zápočet ze dne , datum, ). 1. žalovaný řádně plnil splátkový kalendář do , datum, , kdy zaslal poslední platbu ve výši , částka, (přehled předpisů a plateb ze dne , datum, ). Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval žalobce 2. žalovaného k úhradě nedoplatku ve výši , částka, (předžalobní výzva ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobce úvěr zesplatnil (ztráta výhody splátek ze dne , datum, ). Zprávu o zesplatnění úvěru a předání do správy 2. žalovaný obdržel dne , datum, a 1. žalovaný dne , datum, (doručenka datové zprávy , Anonymizováno, ). Žalovaní však dále již ničeho neuhradili.5. Výše uvedené listinné důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by zpochybňovala jejich věrohodnost a účastníci řízení žádnou takovou skutečnost taktéž netvrdili. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost uvedených důkazů. Žalovaná strana v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.6. Na základě shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena podnikatelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. 1. žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ve stanovené výši , částka, měsíčně nehradil, je žalobkyně oprávněna požadovat též sjednanou smluvní pokutu za nesplácení úvěru ve výši , částka, podle bodu 6.1 a 6.8 písm. m) OP a smluvní pokutu z jistiny úvěru za nedoložení účelovosti čerpání úvěru doklady do měsíců od jeho poskytnutí ve výši , částka, podle bodu 6.2 písm. c) a 6.8 písm. e) OP, neboť žalovaný tímto porušil obchodní podmínky. Kromě jistiny, smluvní pokuty, vzniklo žalobkyni právo požadovat po 1. žalovaném i zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jelikož se žalovaný dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se splacením úvěru. Výše zákonného úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a výše smluvního úroku vychází z § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Dále má žalobkyně nárok na úrok ze splátkového kalendáře do zesplatnění úvěru ve výši , částka, podle bodu 3.9 OP, který je součástí jistiny a na poplatek za správu úvěru do zesplatnění úvěru ve výši , částka, , poplatek ze správy úvěru od zesplatnění úvěru do podání žaloby ve výši , částka, a poplatek ze upomínky ve výši , částka, podle sazebníku poplatků a odměn.7. Zdejší soud si je vědom rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 23 ICdo 56/2019, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že pokud jsou právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má podle Nejvyššího soudu za následek absolutní neplatnost právního jednání. Je však třeba respektovat, že případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů musí být vždy zásahem výjimečným a vždy odůvodněn mimořádnými okolnostmi daného případu. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru a zdejší soud, respektujíc smluvní volnost stran, tuto smlouvu nevyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (a. t.) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za 2x každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem , částka, .9. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.