17 C 165/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí 14 446,44 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovanému v období od 26. 11. 2023 do 28. 11. 2023 poskytovala zdravotní péči. Žalovaný nebyl v době poskytování péče účasten veřejného pojištění ani jinak pojištěn, pročež byl povinen zaplatit žalobkyni za poskytnutou zdravotní péči odměnu. Žalobkyně vystavila za poskytnutou péči žalovanému dne 11. 12. 2023 fakturu č. , hodnota, na částku 29 446,44 Kč splatnou 25. 12. 2023. Za poskytnutou péči uhradil žalovaný pouze 15 000 Kč dne 27. 11. 2023 jako zálohu na , podezřelý výraz, . Zbývající částku ve výši 14 446,44 Kč neuhradil ani v návaznosti na předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na 10. 2. 2026. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby se jednalo v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl níže uvedené důkazy, kterými byly prokázány následující skutečnosti:5. Žalovaný nebyl dle VZP ke dni 26. 11. 2023 pojištěn v rámci systému veřejného , podezřelý výraz, pojištění (prokázáno ověřením platnosti pojištění).6. Dne 27. 11. 2023 byla vystavena stvrzenka č. , hodnota, o přijetí finanční částky 15 000 Kč, která je v kolonkách k vyplnění téměř nečitelná (prokázáno stvrzenkou č. , hodnota, ).7. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 11. 12. 2023 fakturu č. , hodnota, znějící na částku 29 446,44 Kč. V popisu faktury je uvedeno, že se jedná o fakturaci za poskytnutou zdravotní péči (hospitalizace) od 26. 11. 2023 do 28. 11. 2023 na oční klinice pro pacienta , jméno FO, (žalovaného). Vyfakturovaná částka představuje 911,66 Kč za interna-amb., 2 788,68 Kč za oční-lůžka, 21 378,98 Kč za oční-operační sály, 3 888,38 Kč za lab. biochemie a 478,74 Kč za lab. hematologie. Na faktuře dále stojí, že již bylo uhrazeno 15 000 Kč a zbývá doplatit 14 446,44 Kč (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). V příloze k faktuře jsou rozepsané jednotlivé položky včetně ceny, například cílené vyšetření internistou, cholesterol celkový, separace séra nebo plazmy, implantace nitrooční čočky (prokázáno přílohou k faktuře).8. Výzvou ze dne 23. 4. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky. Výzva byla odeslána dne 24. 4. 2025 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (prokázáno výzvou ke splnění dluhu včetně doručenky).9. K důkazu bylo dále založeno Interní sdělení zdravotnickému pracovišti s podpisem pracovníka referátu tuzemské a zahraniční fakturace je vyplněno, že pacient je evidovaný pod č. , hodnota, , nad tím je uvedeno číslo , hodnota, (další dva znaky nejsou zcela čitelné) prvních šest číslic by se shodovalo s rodným číslem žalovaného, dále se však znaky liší. Je zaškrtnuto políčko pacient si hradí sám, složil zálohu ve výši.... Konkrétní výše zálohy vyplněna není, není ani nikterak konkretizována zdravotní péče, ke které se toto mělo vztahovat. Dále bylo založeno prohlášení pacienta – cizince, samoplátce, kde je uvedeno jméno, příjmení, datum narození, země původu, pohlaví a adresa v ČR. Zbytek prohlášení je v azbuce. Kromě č. , hodnota, , razítka žalobkyně s podpisem a datem 27. 11. 2023, není na prohlášení nic dalšího vyplněno, ani podpis žalovaného. Z těchto důkazů nebylo možno učinit pro rozhodnutí ve věci relevantní skutkové zjištění, a to ani v kontextu dalších předložených důkazů. Nejeví se ani smysluplným, proč byl soudu předložen formulář prohlášení pacienta, na kterém není podpis žalovaného, a který je psán v azbuce, ačkoli z obsahu spisu se ani nepodává, že by žalovaný (který má české státní občanství) měl komunikovat v jiném než českém jazyce.10. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil dle zákonných ustanovení citovaných níže.Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen hradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem nebo které mu byly poskytnuty na základě § 48 odst. 3 i bez jeho souhlasu.11. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně neprokázala, že by ošetření (resp. konkrétní zdravotní úkony), za které požaduje úhradu, žalovanému skutečně poskytla. Žalobkyně žalovanému vystavila fakturu za poskytnuté zdravotní úkony, v jejíž příloze jsou blíže rozepsány jednotlivé úkony péče o zdraví. Z faktury a její přílohy nicméně nelze dovodit, že žalovanému skutečně byla poskytnuta popsaná zdravotní péče. Takový závěr nebylo možno učinit ani v kontextu skutečnosti, že žalovaný uhradil zálohu na ošetření, neboť k úhradě i dle tvrzení žalobkyně došlo před vystavením faktury, kterou byla vyúčtována celková částka a ze skutečnosti, že byla uhrazena záloha na ošetření, nelze dovozovat, zda skutečně proběhly úkony nekryté zálohou, za které žalobkyně žalobou požaduje úhradu. Nebylo prokázáno ani to, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o péči o zdraví, kterou by se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat zdravotní služby, za které žádá úhradu a žalovaný by se za ně zavázal hradit požadovanou úhradu. Z žádného předloženého důkazu ani neplyne, že by se jednalo o hospitalizaci bez souhlasu žalovaného dle § 38 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (toto ostatně žalobkyně ani netvrdila).12. Pokud by se žalobkyně dostavila na jednání, poučil by ji soud dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. stran povinnosti prokázat, že skutečně došlo k poskytnutí účtovaných úkonů, žalovaný s těmito úkony souhlasil a zavázal se k jejich úhradě, případně se jednalo o nezbytné úkony. Jelikož se však žalobkyně k prvnímu nařízenému jednání konanému dne 15. 10. 2024 nedostavila a z jednání se omluvila, vzdala se tak dobrodiní poučení. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009: „ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“).13. Soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný s poskytováním zdravotních služeb souhlasil, že by se zavázal k jejich úhradě a že by mu tyto služby byly skutečně poskytnuty, proto žalobu výrokem I zamítnul.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. výrokem II tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, za situace, kdy žalovaný, jenž byl zcela úspěšný, by měl právo na poměrnou náhradu nákladů podle míry úspěchu, avšak žádné náklady mu v řízení nevznikly.