8 C 210/2025-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 27. 8. 2025 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 437 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný coby vlastník vozidla s objemem válců motoru nad 2500 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, neměl ode dne 5. 12. 2024 do dne 23. 3. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost mu byla uložena zákonem, ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Vozidlo tak nebylo pojištěno 109 dní a žalovaný tímto porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy, splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2025. Dlužná částka činí 10 137 Kč a skládá se ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, v němž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 109 dní, celkem 10 135 Kč a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva za příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud nařídil jednání na den 16. 2. 2026. K tomuto jednání se právní zástupce žalobkyně omluvil a žalovaný se bez omluvy nedostavil. Bylo tedy jednáno v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř.2. Soud provedl dokazování těmito listinami.3. Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby uhradil příspěvek za každý den, kdy nebylo pojištění sjednáno, anebo doložil okolnosti vylučující tento nárok žalobkyně.4. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného příspěvku do garančního fondu, a to se stanovením lhůty k plnění. Splatnost nastala dne 1. 7. 2025.5. Z výzvy k úhradě , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný společností , právnická osoba, . byl upomínán o zaplacení dlužné částky.6. Z předžalobní upomínky, včetně dokladů o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně písemně požadovala po žalovaném zaplacení dlužných částek s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou.7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů lze získat dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud hodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty, posoudil je i jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný jakožto vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, porušuje zákonnou pojistnou povinnost pojistit vozidlo tím, že neměl ode dne 5. 12. 2024 do dne 23. 3. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Písemná výzva, která je podmínkou nároku na zaplacení příspěvku, byla žalovanému doručena a splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2025. Dlužná částka činí 10 137 Kč a skládá se ze základu příspěvku a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky.9. Podle § 3 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb. O pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále též jen Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.10. Podle § 1 odst. 2 citovaného zákona, za a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvedené do jiného státu nebo zaniklé a do doby, kdy je vozidlo odcizené, za b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.11. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti. Podle § 1 odst. 2 to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.12. Podle § 4 odst. 3 citovaného zákona výše příspěvku se vypočte jako součin dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.13. Podle § 4 odst. 6 věty první citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odst. 4 zaniká, pokud kancelář do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešla osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku.14. Po hmotněprávní stránce je tedy povinnost příspěvku odvozena ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zejména z § 4 citovaného zákona. Žalovaný porušil § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť jakožto vlastník vozidla nesplnil povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši vypočtené podle § 4 odst. 3 tohoto zákona. Žalobkyně prokázala nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému v uvedeném období, jakož i zaslání výzvy k zaplacení příspěvku žalovanému za porušení této povinnosti v souladu s § 4 odst. 6 tohoto zákona. Žalovaný, který dlužnou částku ve sjednané době nezaplatil, se dostal do prodlení (srovnej § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy též zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroku z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013.15. Soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně svůj nárok řádně zargumentovala a doložila, přičemž o něm soud nemá žádné pochybnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 10 437 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu a zastoupení podle § 11 odst. 1a) AT, z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, včetně tří paušálních náhrad a výdajů po 100 Kč podle § 14 odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.17. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tři dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. a podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právní zástupkyně žalobkyně.