9 C 213/2025-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením smlouvy provedl právní předchůdce posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému , částka, , a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem Smlouvy. Žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit částku , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků, částku za zpracování zápůjčky , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, . Celkovou částku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 15měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na splátkách ničeho neuhradil. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení: celkové dlužné částky ve výši , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud jednal dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jelikož žalovaný se přes řádně doručené předvolání k jednání bez omluvy nedostavil.4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:5. Společnost , právnická osoba, IČ: , IČO, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut při podpisu této smlouvy hotovostní úvěr ve výši , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, se smluvními podmínkami spotřebitelského úvěru).6. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti k žádným osobám, bydlí v nájmu, je zaměstnán na DPP jako pracovník ostrahy s čistým příjmem , částka, , žije v domácnosti s dalšími čistými příjmy , částka, měsíčně a jeho výdaje činí , částka, měsíčně (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ).7. Společnost , právnická osoba, IČ: , IČO, postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy včetně příslušenství a všech práv se Smlouvou spojených na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , příloha číslo , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem (oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).8. Žalovaný na pohledávky ze Smlouvy nezaplatil žádné splátky (tabulka umoření k datu , datum, ).9. Právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval ke splnění dluhu (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.11. Soud neměl žádný důvod pochybovat o žalobkyní předložených důkazech ani skutečnostech z nich zjištěných, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení žalobou uplatněné částky netvrdil.12. Po právní stránce soud věc posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“): „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpotřÚ“): „Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“15. Podle § 86 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“16. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚ: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“17. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚ: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“18. Podle § 75 SpotřÚ: „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“19. Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 14 Co 115/2021: „Soud je povinen zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nesplní-li poskytovatel zcela svoje povinnosti, má to za následek neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 SpotřÚ). Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud zkoumá z úřední povinnosti, i bez výslovného návrhu dlužníka. Neplatnost smlouvy má tedy absolutní povahu.“20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17: „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“21. Soud v otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru dospěl k závěru, že z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní nevyplynulo (ani po poučení žalobkyně při jednání dle § 118a odst. 1 odst. 3 o. s. ř.), že by úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru zkoumána řádně a s odbornou péčí, především že by byly řádně zjištěny výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Z žádného tvrzení či důkazu předloženého žalobkyní nebylo možné zjistit, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru jakkoliv ověřil údaje o výdajích uvedených žalovaným či o způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Poskytovatel úvěru tak ovšem měl učinit proto, že výše výdajů uvedená žalovaným je na první pohled velice nízká. Bylo tak na místě tato tvrzení o měsíčních výdajích alespoň základním způsobem ověřit. Obdobné platí o způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel úvěru tak měl zjistit bližší informace a rovněž měl lustracemi v dostupných registrech ověřit, zda žalovaný nesplácí ještě nějaké další dluhy. Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupoval, resp. žalobkyně to ani přes poučení soudu neprokázala, nelze než uzavřít, že nebylo prokázáno, že poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru splnil zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. V řízení tedy nebylo dostatečně tvrzeno ani prokázáno, že právní pře