12 C 341/2020-32 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal po žalované zaplacení částky 1 900 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že původní věřitel uzavřel dne 3. 9. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 1 900 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek, na kterých se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, přičemž na základě těchto údajů mu byl zřízen uživatelský účet. Po dokončení registrace žalovaná prostřednictvím svého uživatelského účtu zažádala o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované jí byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru s výší 1 900 Kč a splatností dne 5. 10. 2018. Úvěr byl poté žalované vyplacen na její bankovní účet. Žalovaná však ve sjednané lhůtě poskytnutý úvěr nevrátila, a to ani přes opakované výzvy ze strany právního předchůdce žalobce. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, a to prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno. Ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání konanému dne 28. 1. 2021 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, přesto, že byla řádně předvolána postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobce se z jednání omluvil a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Při jednání konaném dne 28. 1. 2021 provedl soud k důkazu smlouvu o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení] p.l.c. ze dne 27. 12. 2019, přičemž ze smlouvy nebyly učiněny žádná skutková zjištění, když tato smlouva se netýkala osoby žalobce, ani nebylo zřejmé, jaké pohledávky byly smlouvou postoupeny. Žalobce tvrdil, že pohledávku za žalovanou nabyl smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] Žalobce ovšem takovou listinu nepředložil. Soud proto uzavřel, že ve věci není prokázána aktivní legitimace žalobce a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ostatní žalobcem předložené důkazy soud neprováděl, když s ohledem na závěr o neprokázání aktivní legitimace žalobce, bylo nadbytečné zabývat se existencí dluhu žalované. Nicméně nad rámec uvedeného soud konstatuje, že nároku z titulu nesplaceného úvěru by nebylo možné vyhovět ani v případě, kdy by žalobce aktivní legitimace prokázal. Předložené listinné důkazy totiž neprokazují, že došlo k platnému uzavření smlouvy (tj. že byl realizován kontraktační proces při uzavření smlouvy distančním způsobem). 5. Soud dále doplňuje, že žalobci nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř. přesto, že z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na žalovanou částku. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobce se k jednání nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán a tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobce v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto mu nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve sporu procesně úspěšná, a měla by tak právo na náhradu svých nákladů řízení, avšak žalované žádné náklady nevznikly. 7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.