3 C 111/2021-38 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 3. 2021 domáhala vůči žalované zaplacení částky 14 450,83 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 9. 4. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, přičemž současně jí byla poskytnuta kreditní karta [příjmení] [příjmení], jejímž prostřednictvím byla oprávněna čerpat prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních minimálních splátkách stanovených procentuálně z vyčerpané úvěrové částku včetně poplatků a úroků stanoveným sazebníkem a úrokovým lístkem. Výše sjednané úrokové sazby přitom činila 22,99 % ročně. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně a včas, když se ocitla v prodlení s hrazením měsíčních povinných minimálních splátek. V důsledku toho právní předchůdkyně žalobkyně úvěrovou smlouvu ke dni 1. 12. 2019 ukončila, přičemž současně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě celkové aktuální dlužné částky ve výši 15 773,99 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 nabyla pohledávku vůči žalované s účinky ke dni 20. 11. 2020 žalobkyně, což bylo následně žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky celkem 16 769,66 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 911,83 Kč, smluvních poplatků ve výši 4 539 Kč, smluvního úroku částečně kapitalizovaného ke dni 1. 12. 2019 a zákonného úroku z prodlení rovněž částečně kapitalizovaného ke dni 20. 11. 2019. V období po postoupení pohledávky nebylo žalobkyni zaplaceno ničeho, přestože žalobkyně odeslala žalované dne 10. 2. 2021 předžalobní výzvu. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz právní moci nenabyl a musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. K výzvě soudu ze dne 1. 7. 2021 žalobkyně následně doplnila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy obezřetně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, neboť zkontrolovala veškeré dostupné informace ohledně žalované v interních a externích databázích, rovněž ověřila a porovnala výši příjmů a výdajů žalované. 4. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den 30. 9. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí žaloba i předvolání k jednání byly doručeny do vlastních rukou již dne 13. 9. 2021. Žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění: 6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty ze dne 9. 4. 2019 ve spojení se Všeobecnými produktovými podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně účinnými od 1. 10. 2017 a Sazebníkem poplatků právní předchůdkyně žalobkyně platným od 1. 12. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu na dobu neurčitou, na základě níž poskytla žalované revolvingový úvěr, který je čerpán kreditní kartou [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. Výše úvěrového rámce byla sjednána částkou 10 000 Kč, roční úroková sazba úvěru činila 22,99%, současně byla smluvními stranami sjednána i výše poplatků v souvislosti s vedením úvěru. Žalovaná se naopak zavázala splácet vyčerpanou úvěrovou částku minimální splátkou ve výši 2 %, a to vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného na výpisu zasílaného v elektronické formě právní předchůdkyní žalobkyně. Podle bodu V. 6. smlouvy byla pro případ porušení povinností žalovanou mimo jiné sjednána možnost právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit kterékoli dluhy žalované za ihned splatné a požadovat jejich zaplacení či možnost ukončit smluvní vztah. 7. Z Výpisu ke kreditní kartě [příjmení] [příjmení] za období od 9. 4. 2019 do 30. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná postupně přečerpala stanovený úvěrový rámec, když ke dni 30. 11. 2019 činila dlužná částka 15 173,99 Kč. 8. Podle listiny označené jako Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu porušování smluvních podmínek ke dni 1. 12. 2019 zesplatnila pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo] přičemž současně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 15 773,99 Kč nejpozději do 16. 12. 2019. 9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 ve spojení s Přílohou č. 1 smlouvy - Seznamem postupovaných pohledávek, dohodou ohledně úplaty za postoupení z téhož dne a Potvrzením ze dne 20. 11. 2020 byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalované ve prospěch žalobkyně, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované podle listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020 a podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno, když současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky žalobkyni. 10. Podle listiny označené jako Platební historie činila výše dlužné částky z titulu smlouvy včetně příslušenství ke dni postoupení pohledávky celkem 16 769,66 Kč. 11. Soud měl dále k dispozici Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 9. 4. 2019, potvrzení o výši příjmu vystavené dne 8. 4. 2019 zaměstnavatelem žalované a výpis z registru závazků žalované, prostřednictvím nichž právní předchůdkyně žalobkyně před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřila schopnost žalované splácet úvěr. Při poskytnutí úvěrového rámce bylo právní předchůdkyní žalobkyně vycházeno ze zjištění, že žalovaná je vdaná, má vlastní bydlení, nemá vyživovací povinnost, splácí dva úvěry měsíčními splátkami ve výši 3 590,60 Kč celkem, disponuje čistým měsíčním příjmem ze zaměstnaneckého vztahu na dobu neurčitou ve výši 16 740 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalované pak činí 50 000 Kč. 12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 10. 2. 2021 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k zaplacení dlužné částky nejpozději do 25. 2. 2021. 13. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou – poté, co posoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr – dne 9. 4. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, na základě které poskytla žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a úrokovou sazbou ve výši 22,99 % ročně. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet vyčerpanou úvěrovou částku minimální splátkou ve výši 2 % nejpozději do data splatnosti uvedeného na výpisu úvěru, tuto povinnost však řádně neplnila, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou s účinky ke dni 30. 11. 2019 ukončila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy žalobkyni smlouvou ze dne 18. 11. 2020, přičemž žalované bylo následně postoupení pohledávky oznámeno, nicméně žalovaná po postoupení pohledávky žalobkyni již ničeho neuhradila, a to ani po odeslání předžalobní výzvy právním zástupcem žalobkyně dne 10. 2. 2021. Z titulu smlouvy žalovaná dluží žalobkyni částku 14 450,83 Kč (z níž činí jistina úvěru 9 911,83 Kč a dlužné smluvní poplatky 4 539 Kč), smluvní úrok kapitalizovaný za období do 1. 12. 2019 částkou 1 323,16 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období do 20. 11. 2020 částkou 995,67 Kč, dále smluvní úrok ve výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 2. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 450,83 Kč (částka jistiny úvěru a smluvních poplatků) od 21. 11. 2020 do zaplacení. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je občankou [země], musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci s ohledem na aktuální bydliště žalované určena Článkem 4 bod 1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne