3 C 132/2021-130 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 8 890,70 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] uzavřené se žalovaným dne 12. 11. 2013. Podle žalobních tvrzení se žalovaný zavázal splácet poskytnutou jistinu ve výši 30 000 Kč spolu se smluvními úroky ve výši 15,90 % ročně formou 60 měsíčních splátek po 727,95 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel sjednaný úvěr řádně, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 21. 2. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však již ničeho dalšího neuhradil a dluží tak žalobkyni na základě smlouvy částku 8 890,70 Kč spolu s úrokem, který byl částečně kapitalizovaný, a se zákonným úrokem z prodlení. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, když prověřila osobu žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, ISIR a SOLUS). Dále měla k dispozici informace o kreditních příjmech žalovaného na běžném účtu za posledních 6 měsíců. K poskytnutí částky 30 000 Kč žalobkyně uvedla, že tato byla převedena dne 12. 11. 2013 na bankovní účet žalovaného. K výši dlužné částky pak žalobkyně uvedla, že tato byla tvořena dlužnou částkou na jistině ve výši 8 640,70 Kč a dále poplatky ve výši 250 Kč, a to za upomínky zaslané žalovanému. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, i když byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 12. 11. 2013 se žalovaným prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného Smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], na základě níž které poskytla žalovanému téhož dne částku 30 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 15,90 % ročně v celkem 60 měsíčních splátkách po 727,95 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od uzavřené smlouvy a zesplatnění úvěru v souladu s odst. 7.1.1 písm. a) Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů. Z harmonogramu splátek bylo zjištěno, že ke dni 20. 8. 2019 činil dlužný zůstatek na jistině částku 8 640,70 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkami ze dne 5. 12. 2017, ze dne 28. 12. 2017 a ze dne 17. 1. 2018, přičemž dle Sazebníku poplatků má žalobkyně nárok na poplatky za tyto upomínky v celkové výši 250 Kč (2 x 50 Kč za upomínky ze dne 5. 12. 2017 a ze dne 28. 12. 2017 a 150 Kč za upomínku ze dne 17. 1. 2018). 5. Žalobkyně prokázala, že na základě platně uzavřené Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] žalovanému poskytla částku 30 000 Kč. Žalovaný naopak svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když poskytnutý úvěr řádně nesplácel. Žalobkyně rovněž prokázala, že dlužný zůstatek na jistině úvěru činí 8 640,70 Kč i že jí vznikl nárok na poplatky za upomínky v celkové výši 250 Kč. Z uvedených důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poplatky za upomínky byly žalobkyni přiznány podle § 1721 o. z. a § 1723 odst. 1 o. z. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 6. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec soud doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za podání ze dne 8. 10. 2021, neboť v rámci tohoto žalobkyně pouze k výzvě doplnila žalobu o skutečnosti, které mohla a měla uvést již v samotné žalobě. 7. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.