3 C 202/2021-16 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 16 148 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 12. 2. 2013 uzavřela se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se zavázala dodávat žalovanému elektřinu, a na základě které se žalovaný naopak zavázal žalobkyni zaplatit sjednanou cenu elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala elektřinu dodanou žalovanému za období od 17. 4. 2019 do 21. 4. 2020 fakturou [číslo] ze dne 27. 4. 2020 znějící na částku 23 388 Kč se splatností dne 11. 5. 2020. Žalovaný na tuto fakturu uhradil pouze částku 7 240 Kč, dluží tak žalobkyni částku 16 148 Kč, kterou nezaplatil ani poté, co mu byla dne 21. 6. 2021 odeslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, i když byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud níže uvedené skutečnosti: 4. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne 12. 2. 2013 je zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal cenu takto dodané elektřinu řádně a včas uhradit, a to na základě pravidelných vyúčtování vystavených žalobkyní. 5. Z faktury [číslo] ze dne 27. 4. 2020 je zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala elektrickou energii dodanou žalovanému v období od 17. 4. 2019 do 21. 4. 2020. Za dané období žalovaný spotřeboval 15,69 MWh elektřiny v ceně 52 268,38 Kč. Po započtení zaplacených záloh ve výši 28 880 Kč byl žalovanému tímto daňovým dokladem vyúčtován doplatek ve výši 23 388 Kč se splatností dne 11. 5. 2020. 6. Předžalobní výzvou ze dne 21. 6. 2021 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 7. S ohledem na zjištěné skutečnosti posoudil soud shora uvedenou smlouvu ze dne 12. 2. 2013 typologicky jako smlouvu kupní ve smyslu § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), podle něhož z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Konkrétní podmínky dodávky elektrické energie potom upravuje § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), podle něhož se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat účastníkovi trhu s elektřinou elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a účastník se zavazuje zaplatit za ni cenu. 8. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, když dodala žalovanému elektrickou energii do sjednaného odběrného místa mimo jiné v období od dubna 2019 do dubna 2020, žalovaný však nikoli, neboť řádně a včas nezaplatil celou sjednanou cenu spotřebované elektrické energie (zaplatil pouze zálohově část celkově vyúčtované ceny). Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 148 Kč podle § 588 obč. zák. ve spojení s § 50 energetického zákona O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 517 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř., když soud nezjistil žádné skutečnosti pro její prodloužení. 9. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 252 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.