3 C 94/2020-45 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a sice z titulu Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c, na základě níž byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta zápůjčka právě ve výši [částka]. Žalovaný poskytnutou zápůjčku ve stanovené lhůtě do [datum] nevrátil. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. Žalobou se žalobkyně domáhá pouze vrácení jistiny zápůjčky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. K výzvě soudu pak žalobkyně písemným podáním ze dne [datum] upřesnila, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem na prohlášení ze dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž navrhla, aby soud v případě, že dovodí neplatnost smlouvy, rozhodl ve prospěch žalobkyně podle zásad bezdůvodného obohacení. 3. Elektronický platební rozkaz vydaný ve věci [název soudu] byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Po postoupení věci místně příslušnému soudu Okresní soud v Písku usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzval žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Rovněž jej poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a žalobkyně souhlasila s projednání věci bez jednání již v rámci samotné žaloby, rozhodoval soud bez jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému v hotovosti částku [částka]. Poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum], což však do dnešního dne neučinil a nezaplatil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy postoupena ve prospěch žalobkyně, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani přes odeslání předžalobní výzvy dne [datum] právní zástupkyní žalobkyně. 5. Žalobkyně nepředložila soudu žádný důkaz, kterým by prokázala své tvrzení ohledně odborného posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet úvěr právní předchůdkyní žalobkyně. Je možno uvést, že v daném případě smluvní vztah nepodléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a to s ohledem na výši poskytnutého spotřebitelského úvěru (zápůjčky). V této souvislosti je však třeba dále odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], podle nichž přezkum dané otázky ve vztahu k platnosti smlouvy činí soud v každém případě z úřední povinnosti, neboť se jedná o neplatnost absolutní. Proto soud posoudil předmětnou smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 6. Vzhledem k tomu, že soud považuje uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou, nemohl z takové smlouvy žalovanému vzniknout žádný smluvní závazek. Současně však bylo prokázáno, že žalovanému byla v souvislosti s uzavřením neplatné smlouvy poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně v hotovosti částka [částka], tedy na jeho straně vzniklo bezdůvodné obohacení odpovídající uvedené částce. Soud proto žalobě vyhověl jako důvodné co do celé požadované částky [částka] podle § 2991 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Počátek prodlení odvodil soud od marného uplynutí lhůty k zaplacení stanovené ve výzvě žalobkyně odeslané žalobkyní dne [datum] (§ 573 o. z.). Ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni byl z toho důvodu přiznán zákonný úrok z prodlení v jí požadované výši 8,05 % ročně do zaplacení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Co do zbytku uplatněného nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou částečně zamítl (výrok II. rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a tyto přiznal žalobkyni v celém rozsahu, neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v nepatrné části týkající se příslušenství pohledávky. Náklady žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši [částka] za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po [částka] za 1 úkon podle §14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 režijních paušálů po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]; celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí [částka] Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení odměny advokáta v souvislosti s písemným podáním ze dne [datum], v rámci něhož žalobkyně pouze doplnila svá tvrzení, která měla být obsažena již v samotné žalobě. 9. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.