4 C 88/2021-63 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 10. 1. 2020 cestovala veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní – [anonymizováno] linkou č. 2, když cestovala bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla v 6:59 hodin kontrolována revizorem s tím, že o provedené přepravní kontrole byl sepsán zápis č. 220100394. Za této situace žalobkyně požaduje po žalované uhradit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, celkem částku 1 520 Kč, kterou žalovaná ani přes výzvu k úhradě nezaplatila. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částky 10 Kč a ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení s tím, že nadále požaduje přiznat částku 1 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 510 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení. Soud proto řízení v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž souhlas žalované s částečným zpětvzetím nezjišťoval, neboť k němu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). 3. Podle § 20 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný. Podle § 30 odst. 1 a § 31 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.”), plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. 4. Jelikož žalovaná v době ústního jednání před soudem dosáhla věku téměř 17 a půl roku a s ohledem na předmět řízení (smlouva o přepravě v tomto případě je jednoduchá a snadno pochopitelná, poměrně nízká částka 1 520 Kč), soud považuje žalovanou v tomto řízení za procesně způsobilou a proto jednal přímo s ní jako s účastnicí řízení. Oba zákonní zástupci žalované (matka a otec) byli vyrozuměni o probíhajícím řízení, o konání ústního jednání před soudem a byla jim zaslána žaloba. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 24. 8. 2021 se nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 o.s.ř. Pro úplnost soud dodává, že matka nezletilé zaslala soudu omluvu, v níž omluvila sebe i žalovanou z ústního jednání, o odročení jednání nežádala. Dále uvedla, že dlužnou částku uhradí nejpozději do 31. 8. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná v předmětný den skutečně cestovala dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Negativně vymezené tvrzení žalobkyně, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalované konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. 7. Žalovaná uzavřela smlouvu o přepravě osob se žalobkyní konkludentně svým nástupem do vozidla městské hromadné dopravy dne 10. 1. 2020. V té době bylo žalované 15 let a 10 měsíců. Vzhledem k věku žalované dospěl soud k názoru, že žalovaná byla způsobilá platnou smlouvu o přepravě osob dne 10. 1. 2020 uzavřít a že si s ohledem na věk musela být vědoma všech důsledků spojených s nezaplacením jízdného. Žalovaná měla možnost toto vyvrátit, když byla řádně předvolána k ústnímu jednání před soudem. K jednání se však nedostavila a o odročení jednání nepožádala. 8. V právní rovině soud konstatuje, že účastníci uzavřeli řádnou smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ zákon o drahách”). Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona o drahách. Dle § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Výše jízdného 10 Kč vyplývá z platného Tarifu integrované dopravy [anonymizováno] na území [územní celek]. Výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč pak vyplývá z čl. 4 Smluvních přepravních podmínek žalobkyně. 9. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to nejen ohledně částky 1 510 Kč (nezaplacené jízdné a přirážka k jízdnému), nýbrž i ohledně úroků z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Vzhledem k tomu, že žalovaná nabyde zletilosti a stane se tak plně svéprávnou dne 3. 3. 2022, kdy dovrší osmnáctý rok věku, soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. určil lhůtu pro splnění povinnosti delší, a to 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. V době uplynutí této lhůty k zaplacení předmětné částky bude již žalovaná plně svéprávná a bude tak zcela na ní, zda povinnost splní, či zda se vystaví riziku vedení exekučního řízení. Šest měsíců je dost dlouhá doba na to, aby si žalovaná na úhradu dlužné částky našetřila, případně vydělala. 10. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně tvoří paušální náhrada, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši svých hotových výdajů, za dva úkony (výzva k plnění a podání návrhu ve věci samé) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 1 200 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni rovněž do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Ohledně lhůty k plnění platí to samé jako v případě úhrady dlužné částky.