9 C 242/2021-25 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 16 433 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 5. 3. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu a za sjednanou cenu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala za poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni zaplatit. Žalovaná však neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když žalobkyni neuhradila v plné výši faktury za spotřebovanou elektřinu. Na fakturu [číslo] se splatností dne 25. 9. 2020 žalovaná neuhradila částku 5 385 Kč, když tato zněla na částku 13 385 Kč a žalovaná uhradila pouze dne 26. 11. 2020 částku 4 500 Kč, dne 26. 4. 2021 částku 1 500 Kč a dne 25. 5. 2021 částku 2 000 Kč a na fakturu [číslo] se splatností dne 19. 3. 2021 žalovaná neuhradila částku 11 048 Kč. Přesto že žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužných částek, žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo nároku žalobkyně v celém rozsahu vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Podáním ze dne 1. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 13 000 Kč, a to s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby uhradila dne 26. 7. 2021 částku 3 000 Kč, dne 25. 8. 2021 částku 3 000 Kč, dne 30. 9. 2021 částku 2 000 Kč, dne 22. 11. 2021 částku 2 000 Kč a dne 25. 6. 2021 částku 3 000 Kč (tato byla uhrazena 3 dny před podáním žaloby, nicméně žalovaná uhradila částku na jiný bankovní účet, a proto nebyla tato platba zohledněna již v podané žalobě). S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a to právě pro částku 13 000 Kč (výrok II. rozsudku). S částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval soud souhlas žalované, neboť k němu došlo dříve, než bylo ve věci jednáno a případný souhlas by byl tudíž podle § 96 odst. 4 o. s. ř. neúčinný. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobkyně vyjádřila souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalované byl dán postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť žalovaná se nevyjádřila ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve které byla upozorněna, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne 5. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu, na základě které se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a to dle vyúčtování, které jí budou vystaveny žalobkyní. 6. Z faktury [číslo] ze dne 11. 9. 2020, se splatností dne 25. 9. 2020 bylo zjištěno, že za období od 12. 3. 2020 do 3. 9. 2020 byla žalované vyúčtována elektřina za cenu 19 385,81 Kč, přičemž se jednalo o elektřinu odebranou ve zmíněném období na adrese [adresa žalované]. Z celkové částky byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 6 000 Kč – doplatek tedy dle této faktury činil 13 385 Kč. 7. Z faktury [číslo] ze dne 5. 3. 2021, se splatností dne 19. 3. 2021 bylo zjištěno, že za období od 4. 9. 2020 do 23. 2. 2021 byla žalované vyúčtována elektřina za cenu 13 048,33 Kč, přičemž se jednalo o elektřinu odebranou ve zmíněném období na adrese [adresa žalované]. Z celkové částky byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč – doplatek tedy dle této faktury činil 11 048 Kč. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 23. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k úhradě dlužných částek. 9. S ohledem na provedené dokazování posoudil soud shora uvedenou smlouvu jako smlouvu kupní a to dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), podle něhož se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Konkrétní podmínky dodávky elektřiny potom upravuje § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 50 energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat účastníkovi trhu s elektřinou elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a účastník se zavazuje zaplatit za ni cenu. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí obsahovat výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy a způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek a konečně dobu trvání smlouvy. Všechny uvedené údaje smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny obsahuje a současně platí, že podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona, je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaná však nikoli, když za spotřebovanou elektřinu řádně a včas nezaplatila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 433 Kč (s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby), podle § 2079 o. z. ve spojení s § 50 energetického zákona, přičemž při rozhodnutí vzal v úvahu též tvrzení žalobkyně ohledně dílčích plateb uhrazených žalovanou. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž i zde vzal soud v úvahu tvrzení žalobkyně o jednotlivých dílčích platbách žalované uhrazených na původní dlužnou částku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 11. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, když částečné zpětvzetí žaloby jí nelze klást za vinu, neboť k němu došlo v důsledku chování žalované, která po podání žaloby uhradila část dlužné částky, a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 2 520 Kč, a to za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní upomínka a sepis návrhu) se sazbou po 300 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), a za 1 úkon právní služby (podání ve věci samé ze dne 1. 12. 2021) se sazbou po 1 620 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 režijního paušálu po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 4 575 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.