9 C 360/2020-43 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 900 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne 3. 7. 2014 Smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy. Před uzavřením smlouvy ověřil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet požadovanou půjčku, přičemž z odborného posouzení vyplynulo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 440 Kč, a to v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 180 Kč Poslední splátka byla stanovena na 13. 8. 2015. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, přičemž poslední platba byla ze strany žalovaného uhrazena dne 2. 2. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé, dosud neuhrazené částky, a to částky 1 463,25 Kč na dlužné jistině a částky 436,75 Kč na dlužném poplatku. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, na základě které došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy ze [právnická osoba] [anonymizována tři slova] na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a dluží tak žalobkyni na základě smlouvy [číslo] částku ve výši celkem 1 900 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 1 463,25 Kč a dlužnou částí poplatku ve výši 436,75 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 519,45 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 513,38 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 1 463,25 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 1 463,25 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ačkoli byl žalovaný upomínán, na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 27. 1. 2021 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 3. 7. 2014 Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta půjčka v hotovosti ve výši 6 000 Kč. Před uzavřením smlouvy ověřil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet požadovanou půjčku, kdy bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činí 18 600 Kč a jeho průměrné měsíční výdaje činí 16 663 Kč (nájem, telefon a výdaje na domácnost). Použitelný měsíční příjem žalovaného byl tedy stanoven částkou 1 937 Kč. Na základě těchto informací byl žalovaný vyhodnocen jako schopný splácet požadovanou půjčku a byla s ním uzavřena shora specifikovaná smlouva o půjčce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 4 440 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh za dobu trvání půjčky uhradil pouze 8 540 Kč. Dále již na svůj dluh žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla ke dni 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalobkyní. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně, dopisem ze dne 6. 12. 2019. 5. Smlouvu o půjčce soud posuzoval jak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tak i podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen“ zákon č. 145/2010 Sb.), především pak podle § 2390 o. z. podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dále soud vycházel z ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., podle kterého věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku jinou. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným platně uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] když bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před sjednáním smlouvy o půjčce dostatečně prověřil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, tj. postupoval v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Žalobkyně též prokázala, že jí žalovaný z titulu nesplacené zápůjčky dluží částku 1 900 Kč a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno jako důvodné podle § 2390 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 7. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Nad rámec zde uvedeného soudu doplňuje, že žalobkyni nebyla přiznána odměna za písemné podání ze dne 22. 12. 2020, když tímto podáním žalobkyně doplňovala žalobu o skutečnosti, které mohla (a měla) uvést již v podané žalobě. 8. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.