10 C 16/2021-414 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované žalobou změněnou se souhlasem soudu odstranění plotu v rozsahu specifikovaném ve výroku I., II. s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] Kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Žalovaná je vlastníkem sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] Kraj, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Na katastrální hranici mezi pozemky účastníků parc. [číslo] parc. [číslo] se nachází kopaná studna sloužící jako zdroj vody pro nemovitosti žalobkyně. Studna byla vystavěna v roce 1919 tehdejšími vlastníky pozemků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Postupní smlouvou ze dne 19. 6. 1928 nabyli od [jméno] [příjmení] vlastnické právo k nemovitostem prarodiče žalobkyně, od nichž je nabyla žalobkyně částečně děděním v roce 1967 a částečně darováním v roce 1986. Na žádost žalované zpracoval [titul]. [příjmení] dne 15. 1. 2020 vyměření hranice pozemků, dle něhož umístění plotu neodpovídá katastrální hranici, když částečně zasahuje na pozemky žalobkyně, částečně žalované a prochází studnou. Účastníci jednali o průběhu hranic, žalobkyně byla vyzvána k odkupu ½ studny a učinění souhlasného prohlášení. Žalobkyně nechala zpracovat znalecký posudek na cenu studny a nabídla žalované částku vyšší. Žalovaná nabídku neakceptovala a žádala vyklizení části pozemku u kolny, což žalobkyně odmítla, neboť neměla důvod vyklízet svůj pozemek, když nedošlo k dohodě. Žalovaná reagovala tak, že na pozemku žalobkyně parc. [číslo] postavila oplocení u kolny, demontovala část plotu, jehož výstavbu hradila žalobkyně a byl postaven na žádost žalované a plot posunula mezi pozemky parc. [číslo] tak, že studna se nachází za plotem na straně žalované a žalobkyně k ní nemá přístup. Plot žalovaná posunula tam, kde jí dosavadní stav nevyhovoval a ve zbytku jej ponechala bez ohledu na vyměření. Po dobu trvání vlastnictví žalobkyně k pozemkům došlo ke změně umístění plotu 2 x, a to v roce 2014 (při jednání soudu opravila na rok 2016), kdy byl vybudován za součinnosti obou účastníků nový plot tak, že se studna nacházela se souhlasem žalované celá u žalobkyně a v prosinci 2020 byl vybudován žalovanou, jak uvedeno shora. Žalovaná ani její právní předchůdci studnu po dobu trvání vlastnického práva žalobkyně k pozemkům nevyužívali, veškeré opravy a údržbu studny prováděla a hradila žalobkyně. V náčrtu z roku 1926 je studna zakreslena na hranici pozemků a označena jako společná s větší částí na pozemku žalobkyně. V postupní smlouvě studna nebyla uvedena, neboť byla součástí postupovaných pozemků. Dle znaleckého posudku ze dne 6. 5. 1985 je ½ studny součástí nemovitosti žalobkyně. Dle vytyčovacího náčrtu [titul]. [příjmení] je studna na hranici pozemků. Na části pozemku parc. [číslo] okolo studny byl po celou dobu vlastnictví žalobkyně k tomuto pozemku, až do roku 2014 (2016), kdy došlo k postavení nového plotu, umístěn plot tak, že cca ¾ studny se nacházely za plotem u žalobkyně. Průběh hranice před rokem 2014 (2016) je zřejmý z umístění sloupků původního plotu, jehož pozůstatky jsou u studny. Žalobkyně se seznámila s průběhem hranice okolo studny po jejím vyměření v lednu 2020, do té doby užívala část pozemku okolo studny v přesvědčení, že je jeho vlastníkem. Do té doby nebyl průběh hranice mezi pozemky parc. [číslo] žalovanou ani jejími právními předchůdci sporován. Žalovaná v průběhu řízení mění tvrzení o rozsahu svého vlastnického práva ke studni, když z jejího vyjádření do protokolu o vyměření vyplývá, že si byla vědoma vlastnictví pouze části studny a měla v úmyslu ji prodat, nikoli užívat. Žalovaná též podala žalobu na ochranu rušené držby sp. zn. 10 C 18/2021, kde tvrdila, že žalobkyně odebírá vodu bez právního titulu, přičemž nyní tvrdí, že na základě výprosy. Žalovaná má 2 samostatné zdroje vody a studnu začala užívat až po posunutí plotu v roce 2020, když do té doby neprojevila o její užívání zájem. V době, kdy vedl plot přes studnu, žalovaná nemohla vodu čerpat, protože nemá svedeny trubky do studny, musela by sundat poklop, v čemž jí bránil plot nad studnou. S ohledem na dobu držby předmětné části pozemku žalobkyní a pasivitu žalované i jejích právních předchůdců, žalobkyně část pozemku parc. [číslo] určenou geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 16. 6. 2021 nabyla vydržením, když tento vymezuje část pozemku parc. [číslo] na kterém se studna částečně nachází. Hranici pozemku nabytého vydržením určila žalobkyně podle umístění sloupků původního plotu, který se u studny nacházel po celou dobu trvání jejího vlastnictví k nemovitostem až do roku 2014 (2016), kdy došlo k jeho posunu, bod 1 je určen polohou rohového sloupku původního plotu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k nemovitostem částečně v roce 1967 a částečně v roce 1985, a plot byl v pozici naznačené původními sloupky umístěn až do roku 2014 (2016), byla splněna podmínka 10 leté vydržecí doby již v době vlastnictví sousedních pozemků právními předchůdci žalované. Žalobkyně popřela, že by žalované bránila v užívání studny, studnařskou pěnu na skruž studny nanášela k zajištění těsnění. Naopak žalovaná bránila žalobkyni v užívání studny. Je bez významu, že žalobkyně v nemovitostech trvale nebydlí. Dále doplnila, že hraniční body [číslo] [číslo] určené [titul]. [příjmení], převzaté do geometrického plánu [titul]. [příjmení] mají kód kvality 8, kdy odchylka linie hranice může činit až 2 m. Z geometrického plánu vyplývá, že hraniční linie vydržené části pozemku se od původní linie odchyluje v rozmezí 0,7 – 1 m. Žalobkyně tak část pozemku parc. [číslo] užívala v rámci přípustné odchylky. Studna není vyznačena v geometrickém plánu z roku 1933, protože není stavbou, která by se zde zobrazovala, ani vytyčovací náčrt [titul]. [příjmení] a geometrický plán [titul]. [příjmení] ji nezobrazují, přestože se týkají území, kde se nachází. Žalobkyně nemá v důsledku jednání žalované přístup ke studni na hranicích pozemků, proto hodlá realizovat novou studnu, když pro řádné užívání svých nemovitostí potřebuje vodní zdroj. Při vyhotovování projektové dokumentace projektant vycházel pouze z katastrální mapy a současného stavu oplocení, nezkoumal, zda odpovídá vlastnické hranici. Na hranicích pozemků se nikdy jiná studna nenacházela. Dle žalobkyně došlo v okolí studny k posunutí dřevěného kolíku [titul]. [příjmení] a hraničních kamenů. Dále uvedla, že podle protokolu o vyměření [titul]. [příjmení] zaznamenal posun obrazu kolny v katastrální mapě s tím, že nelze určit vytyčovací prvky k vytyčení katastrální hranice a vyslovil domněnku ohledně výkupu pozemku. Hranici vyznačil shodně s katastrální mapou, když kopíruje stěnu kolny. Po celou dobu trvání vlastnictví žalobkyně k pozemku parc [číslo] nebylo na předmětné části pozemku umístěno oplocení, které by oddělovalo část pozemku od pozemku žalobkyně a předchozí vlastníci pozemku parc. [číslo] nikdy vlastnické právo žalobkyně ani průběh hranice mezi pozemky parc. [číslo] nesporovali. Žalobkyně neměla důvod pochybovat o svém vlastnickém právu k předmětné části pozemku, kterou užívala v souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí do prosince 2020, kdy jej žalovaná oplotila, když do té doby jej žalovaná ani její právní předchůdci neužívali, neměli na něj ani přístup. Za kolnu na pozemek parc. [číslo] se nikdy ze strany žalované nedalo chodit, byly tam ploty z obou stran a vedle drátěného plotu byl ještě dřevěný plot. Hraniční body [číslo] [číslo] (rohy kolny) určené [titul]. [příjmení] ve vytyčovacím náčrtu mají kód kvality 3, odchylka linie hranice může činit max. 0,28 m. Námitka žalované o vydržení této části pozemku není důvodná, neboť z jednání žalobkyně musela nabýt pochybnost o oprávněnosti její držby a nebyla splněna ani vydržecí doba. Pozemek vždy výlučně užívala žalobkyně jako skalku, kde pěstovala okrasné dřeviny. K rozdělení pozemků dle geometrického plánu z roku 1933 zřejmě nedošlo, neboť dle katastrální mapy je hranice mezi pozemkem parc. [číslo] sousedním pozemkem totožná se stěnou kolny a je tak zaznamenána i ve vytyčovacím náčrtu [titul]. [příjmení] a geometrickém plánu [titul]. [příjmení]. Dle záznamů podrobného měření v dotčené oblasti z roku 1996 a 2001 je z obrazů katastrální mapy patrné, že hranice mezi pozemky u kolny kopírovala stěnu budovy. Na pozemku u kolny se nenachází omezníkování ani hraniční kameny, v roce 2016 na něm žalobkyně nechala pokácet strom, když žádala obecní úřad o povolení jako vlastník pozemku. Pozemek u kolny je ve vlastnictví žalobkyně, dle katastrální mapy i vytyčovacího náčrtu [titul]. [příjmení] je součástí pozemku žalobkyně. I v případě zjištění odlišné katastrální hranice by vlastnické právo k této části pozemku svědčilo žalobkyni, neboť část pozemku užívala výlučně do prosin