12 C 209/2022-27 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 1 2022, jehož změna byla soudem připuštěna dne 9. 2. 2022, a v doplněném znění ze dne 22. 8. 2022 domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky 24 355,64 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a.s,. dne 16. 4. 2019 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly též Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Na základě smlouvy byl žalobce povinen poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně a související poplatky. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr formou minimálních splátek z čerpaných prostředků. Žalobce svůj závazek poskytnout kreditní kartu a úvěrový rámec splnil, žalovaný svou povinnost řádně splácet čerpaný úvěr neplnil, jak vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty, čímž došlo k porušení povinností ze strany žalovaného. K okamžitému zesplatnění pohledávky žalovaného došlo dopisem ze dne 18. 4. 2021, a to v souladu s obchodními podmínkami. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 23 579,64 Kč, z částky 776 Kč sestávající z poplatků dle výpisu a z částky 1 410,31 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku od 19. 4. 2021 do 18. 7. 2021. Žalobce po žalovaném dále požaduje úrok ve výši 8,25 % p.a. z částky 23 579,64 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 23 579,64 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobce dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021, na základě které došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. 2. K výzvě soudu žalobce dále doplnil, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty. Žádost žalovaného byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databází a úvěruschopnost byla posuzována porovnáváním příjmů žalovaného a jeho výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ, přičemž právní předchůdce žalovaného nezjistil žádné skutečnosti bránící poskytnutí úvěru žalovanému. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ve smyslu § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto postupem žalobce vyjádřil souhlas již v rámci podané žaloby a souhlas žalovaného byl dán podle § 101 odst. 4 o. s. ř., jelikož žalovaný se nevyjádřil ve stanovené lhůtě k výzvě soudu, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byť byl současně upozorněn, že nevyjádří-li se k výzvě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Návrhem na uzavření Smlouvy o vydání kreditní karty [název] [číslo] ze dne 16. 4. 2019 ve spojení s Protokolem o převzetí kreditní karty, dále s Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta a Výstupních dat schvalovacího procesu úvěru (CBL) bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému kreditní kartu s úvěrovým limitem 30 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splácet měsíčními splátkami počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání dle splátkového kalendáře uvedeného ve smlouvě, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 23,99 % p.a. a souvisejícími poplatky. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Dále z uvedených listin vyplývá, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem ověřil úvěruschopnost žalovaného. 5. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty bylo zjištěno, kdy a jakým způsobem žalovaný čerpal úvěr, kdy se dostal do prodlení a jaká je výše předepsaných poplatků, pojištění a úroků. 6. Z dopisu ze dne 20. 4. 2021 včetně Přehledu podacích čísel soud zjistil, že právní předchůdce žalobce z důvodu, že žalovaný nesplácel své finanční závazky řádně a včas, prohlásil všechny závazky žalovaného ze smlouvy o vydání kreditní karty za okamžitě splatné ke dni 18. 4. 2021. Dopis byl žalovanému řádně odeslán. 7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 26. 11. 2021 včetně Seznamu odeslaných předžalobních výzev vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky v celkové výši 34 102,48 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021 ve spojení s Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 2018, se seznamem pohledávek, vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne 12. 10. 2021 a Přehledu podacích čísel vyplývá, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. 9. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 16. 4. 2019 smlouvou o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 23,99 % p.a. a poplatky formou minimálních měsíčních splátek dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy byla ověřena schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Žalovaný však neplnil svoji povinnost splácet dlužné částky v měsíčních splátkách řádně a včas, a proto žalobce v souladu se smluvními podmínkami dne 18. 4. 2019 okamžitě zesplatnil celou dlužnou částku. Ke dni zesplatnění dlužná částka činila 26 850,04 Kč. Následně byla pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným postoupena Smlouvou o postoupení pohledávky na žalobce, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně vyrozuměn. I přes předžalobní výzvu dluží žalovaný žalobci jistinu ve výši 23 579,64 Kč, dlužné úroky 1 410,31 Kč a dlužné poplatky ve výši 776 Kč. 10. Právní předchůdce žalobce svou povinnost ze smlouvy splnil, když poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, žalovaný však nikoliv, neboť úvěr a poplatky nesplácel řádně a včas. Soud proto žalobě vyhověl a podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 24 355,64 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 410,31 Kč a úrokem ve výši 8,25 % p.a. z částky 23 579,64 Kč od 19. 7. 2021 do zaplacení. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci ve výši 8,25 % ročně z částky 23 579,64 Kč od 19. 4. 2021 do zaplacení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 975 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 2 427 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že žalobci nepřiznal náhradu nákladů v souvislosti s písemnými podáními ze dne 22. 8. 2022, neboť v rámci tohoto podání žalobce pouze doplňoval tvrzení a navrhoval důkazy, které měly být uvedeny již v žalobě. Tento úkon právní služby tak soud shledal neúčelným.