12 C 263/2022-22 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 4 455 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 696,25 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč s odůvodněním, že žalovaná se stala držitelem [název] přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník [název] poplatku do příslušené evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 27. 7. 2018 a byla tak povinna platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, [název] poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nezaplatila [název] poplatky za období červenec 2019 až březen 2022 ve výši 135 Kč měsíčně, tj. celkem 4 455 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl zrušen. Soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se v červenci 2018 přihlásila jako poplatník [název] poplatku. Za měsíc červenec 2019 až březen 2022 nehradila [název] poplatky v měsíční výši 135 Kč, ačkoliv byla žalobcem dodatečně vyzvána k úhradě dlužné částky. 3. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a podle § 3 odst. 4, § 6, § 7 odst. 2, § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 4 455 Kč. Obdobně pak bylo žalobci přiznáno i příslušenství pohledávky v podobě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když částka 696,25 Kč představuje kapitalizovaný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb, vždy od prvého dne prodlení do 19. 7. 2022 Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří náhrada hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč podle § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (návrh, výzva k plnění) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů, neboť žalobce si agendu [název] poplatků sám spravuje a je tedy v jeho možnostech zajistit vymáhání nezaplacených [název] poplatků ve skutkově či právně nikoli složitých případech vlastními silami, neboť disponuje právním oddělením. V daném případě proto nelze náklady na právní zastoupení žalobce advokátem považovat za účelně vynaložené (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12). Celkem náklady řízení žalobce činí 600 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce. 5. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř..