12 C 330/2021-31 — Okresní soud v Písku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 22 460 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) uzavřel se žalovaným dne 23. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobce [webová adresa], tedy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na kterých žalovaný nejprve vyplnil požadované registrační údaje v registračním formuláři, kde mimo jiné uvedl číslo svého občanského průkazu a poskytl kopii svého občanského průkazu. Žádost o úvěr pak byla dokončena provedením verifikační platby ze strany žalovaného. Provedením verifikační platby byla dokončena žádost o úvěr ze strany žalovaného. Právní předchůdce žalobce následně zahájil schvalovací proces žádosti, kdy ověřoval schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Po provedení ověření schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr byla jeho žádost o úvěr schválena a zároveň mu byla poskytnuta částka jistiny ve výši 20 000 Kč, a to na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Na základě uzavřené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit částku ve výši 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, a to do 28. 11. 2020. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení žalovaného, dle čtvrtého odstavce třetí strany smlouvy a zároveň dle tohoto odstavce vznikl nárok na náhradu výdajů spojených s upomínáním. Svoji aktivní legitimaci žalobce dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, na základě které došlo k postoupení pohledávky z předmětné smlouvy ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a dluží tak žalobkyni částku ve výši celkem 26 490 Kč, která je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč, nesplaceným smluvním úrokem ve výši 3 880 Kč, nesplacenou smluvní pokutou ve výši 2 460 Kč a neuhrazenou náhradou nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost. 3. Podáním ze dne 24. 1. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 2 460 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 030 Kč. Proto soud podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) řízení částečně zastavil, a to právě pro částku 6 490 Kč. S částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval soud souhlas žalovaného, neboť k němu došlo dříve, než bylo ve věci jednáno a případný souhlas by byl tudíž podle § 96 odst. 4 o. s. ř. neúčinný. 4. K ústnímu jednání konanému dne 9. 2. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoliv byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobce se z jednání omluvil a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Z listiny nazvané Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 29. 10. 2020 ve spojení s listinou nazvanou Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 23. 6. 2020 bylo zjištěno, že tyto listiny obsahují text smlouvy o úvěru (ve výši 20 000 Kč a 10 000 Kč) a že jako smluvní strany jsou zde označeni právní předchůdce žalobce a žalovaný. Ani jedna z listin však neobsahuje podpisy smluvních stran. 6. Z výpisů z běžného účtu [číslo] ze dne 10. 8. 2020 a ze dne 23. 6. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného dne 10. 8. 2020 částku 10 000 Kč a dne 23. 6. 2020 částku 20 000 Kč. 7. Ze společného prohlášení o postoupení pohledávek ve spojení s jeho přílohami a oznámením o postoupení pohledávky byla zjištěna aktivní legitimace žalobce. 8. Z další korespondence, a to upomínek ze dne 12. 12. 2020 a ze dne 29. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce samotná opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva ze dne 20. 7. 2021 byla žalovanému odeslána dne 22. 7. 2021. 9. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkové a právní závěry: smlouva o úvěru [číslo] nebyla platně uzavřena, neboť tyto listiny neobsahují podpis žalovaného a žalobce neprokázal, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak je popsán v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s jeho doplněním ze dne 24. 1. 2022, kde je uvedeno, že smlouva je v případě on-line registrace uzavřena úkonem ze strany klienta spočívajícím při uzavření první smlouvy provedením verifikační platby a při uzavření každé další smlouvy kliknutím na tlačítko„ uzavřít Smlouvu o úvěru“ v uživatelském profilu klienta. Uzavření smlouvy o úvěru neprokazuje ani výpis z účtu se zobrazením verifikační platby ze strany žalovaného, neboť z tohoto není zřejmé, že právě prostřednictvím této verifikační platby projevil žalovaný vůli uzavřít smlouvu o úvěru [číslo] když platba ve výši 1 Kč, byla na účet právního předchůdce žalobkyně připsána dne 15. 4. 2020 a nelze tedy dovodit, že právě touto verifikační platbou žalovaný projevil vůli uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo]. Ze strany žalobce též nebylo doloženo, že žalovanému by byl zřízen jakýkoliv uživatelský profil, kde by k uzavření každé následující smlouvy s právním předchůdcem žalobce mohl učinit úkon směřující k uzavření takové smlouvy, který by spočíval v kliknutí na tlačítko„ uzavřít smlouvu o úvěru“, popřípadě, že by byl ze strany žalovaného jakýkoliv takový úkon učiněn. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru [číslo] nemohl z takové smlouvy žalovanému vzniknout žádný závazek a tedy ani závazek vrátit poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč. 10. Jelikož žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému na jeho účet částku celkem ve výši 20 000 Kč, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve výši 20 000 Kč, a proto bylo žalobě vyhověno co do této částky podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a ve zbývajícím rozsahu byl jako nedůvodný zamítnut. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., neboť žalobce procesně zavinil částečné zastavení řízení v nepatrné části příslušenství, a ve zbytku žaloby byl žalobce plně úspěšný. Soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh) podle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 899 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 2 351 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce.