3 C 228/2022-28 — Okresní soud v Písku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 054 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacení pojistného a souvisejících poplatků dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 17. 4. 2019, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který však musel být následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň je soud poučil, že nevyjádří-li se k výzvě ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci žaloby, žalovaný se k výzvě soudu ze dne 3. 8. 2022 ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17. 4. 2019 Pojistnou smlouvu pro Autopojištění Combi Plus III [číslo] s počátkem pojištění téhož dne, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se smlouvou zavázal platit pojistné v pololetní výši 1 510 Kč (roční pojistné bylo sjednáno částkou 3 020 Kč), které bylo následně na základě předpisu pojistného ze dne 8. 2. 2021 žalobkyní v souladu se smlouvou jednostranně zvýšeno na částku 1 695 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 4. 2021. Dne 4. 6. 2021 žalovaný vypověděl pojistnou smlouvu z důvodu změny vlastníka předmětného vozidla, k zániku pojistného vztahu tak došlo v souladu s obsahem čl. 8 odst. 1 písm. a) všeobecných pojistných podmínek, které tvořily součást smlouvy, právě ke dni 4. 6. 2021. Za období od 17. 4. 2021 do 4. 6. 2021 žalovaný dluží žalobkyni částku 454 Kč (49 dní x denní sazba pojistného ve výši 9,26 Kč). Kromě dlužného pojistného za období vznikl žalobkyni nárok na zaplacení poplatků v celkové výši 600 Kč, a to dle Sazebníku poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobkyně, který rovněž tvořil součást pojistné smlouvy, v souvislosti s odesláním upomínek ze dne 31. 5. 2021 a ze dne 13. 7. 2021. Dlužné pojistné a poplatky nebyly žalovaným zaplaceny ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně odeslané žalovanému dne 14. 10. 2021. 4. Žalovaný je občanem [země] s pobytem na území České republiky. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je dána Článkem 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je podle Článku 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české. 5. Pojistný vztah mezi účastníky se řídí § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Soud žalobě podle výše citovaného ust. § 2758 odst. 1 o. z. v celém rozsahu vyhověl, neboť je zjištěno, že žalobkyně z pozice pojistitele své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, zatímco žalovaný nikoli, neboť nezaplatil sjednané pojistné za období od 17. 4. 2021 do 4. 6. 2021, kdy došlo k zániku pojištění, ani poplatky stanovené sazebníkem žalobkyně pro případ zaslání upomínek k zaplacení dluhu. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši za období 6. 6. 2021 do podání žaloby (31. 3. 2022). Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro prodloužení lhůty. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vznikl jí tedy vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 200 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1, odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s písemným podáním ze dne 14. 9. 2022, neboť toto podání obsahovalo pouze doplnění tvrzení a označení důkazů, které mohly a měly být obsaženy již v samotné žalobě. 8. Tento rozsudek obsahuje pouze zjednodušené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).